led
Foto: NASA

Arktická ledová čepice dosáhla svého letošního minima pravděpodobně 18. září. Jedná se o druhou nejnižší zaznamenanou hodnotu v historii pozorování ledové pokrývky v Severním ledovém oceánu a přilehlých mořích. Dle analýzy satelitních dat se tání ledu zastavilo na hodnotě 4,15 milonu km2. Méně ledu se vyskytlo pouze v roce 2012 a podobné minimum bylo zaznamenáno v letech 2007 a 2016.


Úbytek ledu má rozsáhlé dopady na ekosystém

Arktický led se každý rok během podzimu a zimy rozšiřuje a během jara a léta se jeho plocha i objem zmenšují. V posledních desetiletích však ledová pokrývka vlivem zvyšujících se teplot mizí stále rychleji. Nejvíce ledu ubývá vždy na konci léta, ale letošní sezóna byla výjimečná tím, že k obrovským ztrátám ledové masy došlo hlavně v červenci. Změny arktického mořského ledu mají rozsáhlé dopady na místní ekosystémy, ale ovlivňují i globální počasí a mořské proudy.

“Letošní minimální rozsah ledové pokrývky ukazuje, že neexistuje žádný náznak toho, že by se vrstva arktického ledu stabilizovala,” říká Claire Parkinsonová z Goddhardova kosmického střediska. “Z dlouhodobého hlediska můžeme říci, že objem ledu v Arktidě stále klesá. V posledních letech byla zaznamenána skutečně nízká ledová pokrývka a není vyloučeno, že při změně povětrnostních podmínek může ještě letos nějaký led roztát. Pak bychom mohli hovořit o rekordu. Tak jako tak, letošek patří do skupiny let s velmi malým rozsahem ledu,” dodává vědkyně.

led na severu
Ledová pokrývka 18. září 2019. Oranžová linie vyznačuje medián hranice ledové vrstvy mezi lety 1981 a 2010.

Letošek je velkým varováním

Letošní období tání přitom začalo slibně. Ledová pokrývka mizela jen velmi pozvolna, ale rekordně teplý červenec byl pro Arktidu katastrofou. Vlivem vysokých teplot začal led masivně tát a ke zpomalení došlo až v polovině srpna. 

Přestože letošní minimální arktická ledová čepice nebyla menší než v roce 2012, meteorologové považují letošek za vůbec nejhorší rok v historii sledování stavu ledu u severního pólu. V roce 2012 totiž úbytek masy způsobil cyklón, který led rozlámal a kry se roztály v teplejších oblastech, kam odpluly. Letos k ničemu takovému nedošlo. Tání probíhalo běžným způsobem a na jeho úbytku se podílely pouze vysoké teploty. Vědci zároveň vyloučili, že by led rychleji odtával kvůli požárům na Sibiři. “Než ohně na Sibiři dosáhly takové intenzity, že by mohly ovlivnit počasí daleko na severu, Slunce bylo již nízko na obloze a účinek popela z ohňů, který ztmavuje vrstvu mořského ledu, nebyl tak velký,” řekl Walt Meier, meteorolog ze Světového střediska pro monitorování ledovců.





Další čtení