Věří se, že jsou zvířata oproti lidem daleko senzitivnější na paranormální podněty. O to se opírá i jedna z hypotéz, snažící se přijít na kloub faktu, proč na mostě poblíž Dumbartonu mívají psi až nápadně často sebevražedné sklony.
Zvířata a jejich vnímavost
Podobně jako mnohá zvěř pozná blížící se neštěstí třeba v podobě ničivé přírodní tragédie, lze také do značné míry přijmout to, že některá zvířata dokáží vycítit nemoc nebo právě nadpřirozeno. Zde do popředí často vystupují kočky jako domnělé průvodkyně do světa mrtvých a jako tvorové, kteří stále stojí tak nějak na půli mezi naším světem a podsvětím. Údajné projevy bytostí z jiných dimenzí však vnímají i psi. A tak ne vždy, když pomateně štěkají do prázdna, jde o bezcílný vzdor. Mohou tak reagovat na vjemy, které většina z nás nevnímá.
Duch utrápené vdovy
Zhruba 20 km severozápadně od Glasgow leží město Dumbarton. Za svoji historii prošlo velkou přeměnou, v jejímž závěru snoubí prvky klasické tradice i moderních outdoorových rysů. Z dob dávno minulých stojí nedaleko města třeba Overtounský most z konce 19. století nebo ještě starší panské sídlo Overtoun House. Právě historie těchto staveb údajně může za to, proč zde tolik psů umírá.
Overtounský most byl zbudován z vůle někdejšího majitele Johna Whitea, nazývaného Lord Overtoun. Když na počátku 20. století zemřel, stal se údajně právě most místem, kam chodila truchlící vdova vzpomínat na šťastná léta. Do zdejší říčky kapaly její slzy bolesti a místo nasáklo ponurou atmosférou její duše. K místu byla údajně natolik připoutaná, že tudy má dodnes bloumat její ztrápený duch, připomínající bílou paní a plačící do ticha noci. Zjevovat se má nejen na mostě, ale i v oknech stavení.
Most psích sebevrahů
A právě přítomnost ducha je dle jedné z hypotéz důvodem, proč mnozí psi ve chvíli, kdy se přiblíží k mostu, zneklidní. Vycítí totiž negativní energii bytosti, která už sem nepatří a která je děsí. Někteří chovatelé přímo tvrdí, že si všimli proměny svého čtyřnohého mazlíčka ve chvíli, kdy vstoupil na most. Pohled se jakoby zastřel, psi často vzhlédli k nebi a pak už následoval jen skok z pravé strany patnácti metrového mostu do zarostlé rokle. Spíše než o cílenou sebevraždu, která je zvířatům přeci jen cizí, by se v tomto případě jednalo o útěk před strach nahánějícím stvořením.
Jeden z propagátorů teorií o nadpřirozené aktivitě na místním mostě, glasgowský učitel filozofie Paul Owens, postupně shromáždil celou řadu variant, jaké zlé síly že tu působí. Duch ženy je i v jeho podání jednou z možností. V jeho teorii ale psi neutíkají ze strachu, nýbrž proto, že je cosi vší silou táhne přes okraj mostu. I Owens, coby vysoce senzitivní médium, měl zažít něco podobného: „Když jsem stál na mostě, pokusilo se mě něco strčit dolů“, říká s kamenným výrazem ve tváři.
Zpátky k rozumu
Oněch tajuplných hypotéz existuje samozřejmě celá řada, místní obyvatelé jsou prý nadmíru pověrčiví. Z racionálně založených teorií lze zmínit zřejmě tu nejznámější, a to, že pod mostem žijí malí savci či migrují divoká zvířata, jejichž pach psy láká. Dají tak průchod svým pudům, vyskočí na zídku, a jelikož je zkosená, přepadnou dolů. Ať tak či onak, nezodpovězenou otázkou zůstává: „Proč zrovna tento most?“. Savci i domnělí duchové jsou i jinde ve světě, proč zrovna zde zemřely už stovky psů, je do jisté míry skutečně záhadou.
Galerie:
Zdroj: dumbartonhouse.org
Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata spjatá s historií, urbexem, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).
