Ačkoliv ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus na začátku pandemie varoval Afriku před možnou katastrofou, obavy se nenapily. Jaké jsou hlavní důvody, proč Afrika zvládá boj s pandemií relativně dobře?

Ačkoliv ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus na začátku pandemie varoval Afriku před možnou katastrofou, obavy se nenapily. Jaké jsou hlavní důvody, proč Afrika zvládá boj s pandemií relativně dobře?
V každém koutě světa se najdou kulinářské speciality, nad kterými v jiných končinách zůstává rozum stát. Je libo kuřecí packy nebo oční bulvy? Není problém.
Ještě v 19. století byla dětská úmrtnost běžným jevem. Ten, kdo ve středověku přečkal dětství, měl vcelku slušnou šanci dožít se alespoň čtyřicítky. K nejčastějším příčinám úmrtí těch nejmenších patřil psotník.
Roztomilý snímek ukazuje, jak se dva tučňáci k sobě schoulili a společně se dívali na panorama velkoměsta. Tobias Baumgaertner zachytil dvojici daleko od své kolonie.
Pokud by někdy došlo k objevu či dokonce setkání s mimozemskou inteligencí, změní tato událost filosofii, politiku, náboženství a samozřejmě i pohled na existenci samotnou.
Praha, stejně jako další evropská velkoměsta, se snaží bojovat se znečištěným ovzduším. V porovnání s koncem minulého století je situace v našem hlavním městě nesporně lepší, ale k tomu, aby metropole byla skutečně čistá, zbývá ještě dlouhá cesta.
V roce 2003 byl do vesmíru vyslán Jang Li-Wej, vůbec první čínský astronaut. Velkou čínskou zeď však nespatřil. Tvrzení, pro Čínu velmi nepopulární, vyvrátil o dva roky později americký astronaut čínského původu Leroy Chiao.
Není překvapením, že zeměmi bez koronaviru jsou menší, především ostrovní státy, ale v žebříčku nejúspěšnějších bojovníků s pandemií lze najít i zemi s miliónem obyvatel.
Mururoa a jeho sesterský atol Fangataufa ve Francouzské Polynésii vypadají na první pohled jako idylická místa. Písečné pláže, palmy, průzračná laguna. Co víc si přát. Zdání však klame, ještě před několika desetiletími zde panovalo peklo.
Pomocí satelitních map již bylo učiněno mnoho zajímavých a někdy i vtipných objevů. Málokoho však láká brouzdání nad pustinou nekonečných oceánů. Přesto lze narazit na anomálie, nad kterými na první pohled zůstane rozum stát.
Nad 12 kilometrů dlouhým údolím Hessdalen ve středním Norsku se objevují podivná světla nejméně od 30. let minulého století. Jejich původ je neznámý a lze je spatřit jak ve dne, tak v noci.
Kurděje, dnes téměř nevyskytující se onemocnění, v minulosti zabíjelo více než války. Oběťmi byli převážně námořníci a objevitelé, ale nemoc se vyskytovala i mezi chudými vrstvami společnosti.
Snímek vzdáleně připomínající slunečnici se jeví jako tmavá skvrna obklopená plazmovými stužkami, které jsou důsledkem působení magnetického pole ve středu tmavé plochy.
Během Velkého irského hladomoru, jak se katastrofě začalo říkat, zemřelo až jeden a půl milionu obyvatel zeleného ostrova, další dva miliony lidí uprchly ze země, přičemž většina z nich hledala štěstí převážně v Severní Americe.
Návštěva hřbitova vyvolává v mnohých pocity neklidu už z charakteru místa jako takového. Tolik lidských příběhů zmařených nemilosrdností smrti. Na hřbitov v Noutonicích se prý po setmění bojí i někteří místní.
Není mnoho ruských města, která by zažila tak zvláštní vývoj jako Južno-Sachalinsk. Ve městě ležícím na studeném ostrově Sachalin se mísí evropské i asijské vlivy, což dokazuje nejen městská architektura, ale i změny v samotném názvu sídla.