příliv
Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay

Nebýt přílivu a odlivu, život na světě by vypadal zcela jinak a kdo ví, zda by vůbec existoval. V důsledku slapových sil mezi Zemí, Sluncem a Měsícem se masa oceánských vod neustálé přelévá, díky tomu se daří živinám a rostlinám na mořském dně podél pobřeží, které jsou důležité pro rozmanitý život. Na vzestupu a poklesu hladiny je závislých mnoho mořských živočišných druhů, ale i ptáků. Pojďme se podívat na místa, kde je rozdíl mezi přílivem a odlivem největší.

Záliv Fundy, Kanada

Záliv Fundy může být pro mnohé neznámým pojmem, ovšem v Severní Americe jej řadí mezi sedm divů tohoto kontinentu. Rozdíl ve výšce vodní hladiny zde může činit až 16 metrů, což odpovídá výšce pětipatrové budovy, přičemž medián činí něco méně než 12 metrů. Přiliv je relativně rychlý a nádherné pláže, které jsou v jednu chvíli plné procházejících se turistů, se v několika hodinách promění v hluboké mořské dno. Neustálý pohyb vody vytváří na pobřeží mohutnou erozi, a tak je pláž vynořující se při odlivu poseta skalisky roztodivných tvarů. Záliv Fundy má tvar písmene „V“ a nachází se mezi kanadskými provinciemi Nový Brunšvik a Nové Skotsko.

Ungavský záliv, Kanada

Severní část Quebecu není zrovna přívětivým místem, alespoň co se týče počasí. Turisté, kteří se do těchto končin vydají, jsou odměněni nádhernými arktickými scenériemi, divočinou a mohutným až desetimetrovým přílivem. Záliv je mělký a příliv zde přichází nenápadně, ovšem podobně jako v případě zálivu Fundy masa vody dlouhé roky tesá do pobřežních skalisek zvláštní vzory.

Přístav Avonmouth, Bristol, Anglie

Atlantský oceán do třetice. Tentokrát se jedná o mnohem bližší lokalitu, kterou je anglický Bristol. Zde rozdíl mezi přílivem a odlivem v průměru dosahuje 9,6 metru. Město, které se nachází u delty řeky Severn, plánuje využít neustálého pohybu vody k vybudování energetického parku, který by měl produkovat značné množství energie. Dmutí u Bristolu je největší v Evropě a pláže v okolí jsou zejména v letních měsících cílem jak Britů, tak turistů z celého světa.

Cookův záliv, Aljaška

V jižní části Aljašky, kterou omývají vody Tichého oceánu, konkrétně v části Cookova zálivu zvané Turnagain Arm, dosahuje příliv průměrné výšky 9,2 metru. Rychle přibývající voda zde vytváří přílivovou vlnu, která stoupá zálivem a poté i několik kilometrů proti proudu řeky Susitna.

Rio Gallegos, Argentina

Příliv v zátoce u jihoargentinského města Rio Gallegos dosahuje téměř devíti metrů. Toto patagonské město je závislé na rybolovu a s rozdílem mezi přílivem a odlivem se musejí vypořádávat zejména místní lovci. Pro turisty mířící do těchto odlehlých končin je obrovské dmutí hladiny zážitkem, který nemá na jižní polokouli obdobu.

Zdroje: top5ofanything.com; NOAA



Sdílejte:

Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Světoběžník na domovskou stránku
Seznam.cz






Sdílejte:

Přidat na Seznam.cz


Související

Komentáře(1):

  1. A kde máte pobřeží Bretaně – Saint-Malo, L Mont-Saint-Michel?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *