O tom, zda je inteligence nevyhnutelným stádiem evoluce nebo za ní stojí náhoda, vedou debaty vědci i filozofové již několik desetiletí. Přestože na tuto otázku nelze s určitostí odpovědět, neboť nemáme k pozorování jiný vzorek než sami sebe, lze hledat indície v dávné minulosti života na Zemi. Jeden druh kraloval naší planetě před miliony let, přesto se u něj inteligence nerozvinula. Člověku pak stačil jen zlomek doby na to, aby si planetu zcela podmanil, aniž by k tomu použil síly.
Promarněná šance dinosaurů
Proč se inteligence vyvinula právě až u člověka během několika set tisíc let, když měla evoluce dostatek času zažehnout plamen rozumu u jiných druhů? Dinosauři se pohybovali po planetě 200 miliónů let, přesto tuto výsadu nezískali, ačkoliv byli vcelku úspěšnými tvory. Christopher P. McKay Z NASA již v roce 1996 napsal v článku „Time For Intelligence On Other Planets“ o dinosaurech , že nebyli žádnými těžkopádnými a nemotornými tvory, jak se o nich říká, ale z hlediska biochemie a chování byli stejně sofistikovaní jako současní savci. Jestliže je inteligence v žebříčku evolučních hodnot chápána jako záruka dlouhého přežívání druhu, proč se nevyvinula u dinosaurů?
McKay poukazuje na tvora, který se dnes nazývá Troodon. Ten měl podle vědce stejné EQ (emoční kvocient) jako chobotnice, která je v současnosti chápána jako velmi bystré zvíře. Troodoni obývali Zemi celých 12 milionů let, aniž by se jakkoliv změnilo jejich chování, až nakonec je, i ostatní veleještěry, milosrdně smetl meteorit a otevřel tak cestu za inteligencí savcům.
Šanci měli i jiní tvorové
Další z vědců, biolog Charles Lineweaver, tvrdí, že inteligence dostala šanci již mnohokrát. Zmiňuje australské vačnatce, kteří byli 50 miliónů let fyzicky izolovaní od zbytku světa. Ve stejných souvislostech poukazuje na izolaci druhů na Madagaskaru.
Pokud by byl vývoj velkých mozků a vznik inteligence z hlediska evoluce pravděpodobný, proč k tomu došlo pouze jednou? Laici tvrdí, že inteligentní jsou někteří kytovci či ptáci. Ano, tito tvorové jsou chytří, ale rakety nepostaví a neexistuje ani náznak toho, že kdybychom jim nechali dlouhý a volný prostor, dojdou jednou k náboženství a vědě. Jsme tu jen my.
Fyzik Paul Davies se domnívá, že může platit hluboký přírodní zákon, jež vede živé systémy k větší složitosti a inteligence je jedním z jeho důsledků. Toto tvrzení ale nemá žádnou vědeckou oporu, protože zkrátka nemáme s kým srovnávat. A nebo existuje samotná „evoluce inteligence“ čekající na ten moment, kdy skutečně bude mít jistotu, že rozum vloží tomu „správnému“ živočichovi? Stal se jím tak malý a slabý savec, který si podmanil větší a silnější tvory a nakonec i planetu.
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
