Lidé žijící před stovkami tisíc let neměli moc možností, jak nakládat s ulovenou kořistí. Vědci až doposud předpokládali, že naši dávní předci vše z úlovku bezprostředně po ulovení zkonzumovali. Nyní ale objevili důkazy, že už v paleolitu se část kořisti nechávala stranou na horší časy, konkrétně jde o kostní dřeň.
Přestože se indická vesmírná mise Chandrayaan-2 po ztrátě přistávacího modulu Vikram jeví jako neúspěšná, ze sondy obíhající kolem Měsíce stále přicházejí data. Nejnovější snímky, které indická kosmická agentura obdržela, přitom ukazují lunární povrch v zatím nepoznaných detailech.
Neznámé objekty, které se na konci září objevily nad jihoamerickým Chile, nebyly podle odborníků meteority, byť je připomínaly. Vyšetřovatelé se nyní snaží zjistit, o jaký jev se jednalo.
Prstence druhé největší planety sluneční soustavy přitahují astronomy od první chvíle, co je objevili. Není proto divu, že vědci i letos využili přiblížení Saturnu na minimální možnou vzdálenost od Země a planetu zdokumentovali.
Nové počítačové modely naznačují, že Venuše mohla být zhruba před 700 miliony lety obyvatelná. Vědci z Goddardova kosmického střediska dospěli k závěru, že náš planetární soused pravděpodobně udržoval vodu v tekutém skupenství po dobu dvou až tří miliard let.
Hubbleův teleskop zachytil dvě spojující se galaxie. V daleké budoucnosti se i naše Mléčná dráha střetne s galaxií v Andromedě a vznikne tak zcela jiný vesmírný útvar.
Vědci zjistili, že většina vzorků odebraných volně žijícím delfínům na Floridě obsahuje patogen, který odolává minimálně jednomu antibiotiku. Studie upozorňuje, že rezistence u delfínů odráží trend pozorovaný u lidí.
Nedávno zveřejněný výzkum využívající data z kosmické sondy Cassini, která před dvěma lety dokončila svoji dvacetiletou misi při zkoumání Saturnu, jeho prstenců a měsíců, představuje nový scénář o charakteru jezer na Titanu.
Větvící se síť ledovců v jihovýchodním Grónsku, která ústí do fjordu Sermilik, se v posledním půlstoletí výrazně změnila. Při porovnání snímků pořízených družicí v rámci projektu Landsat z let 1972 a 2019 jsou rozdíly patrné na první pohled.
Nejnovější data z přístroje AIRS, který monitoruje stav ovzduší z paluby satelitu Aqua, ukazují, jak oxid uhelnatý postupuje západně atmosférou ve výšce přibližně 5,5 kilometrů nad Amazonií.
NASA plánuje do roku 2024 vyslat na Měsíc lidskou posádku včetně ženy. Bude tak prvním zástupcem něžného pohlaví, který stane na povrchu jiného vesmírného tělesa. Uskuteční se tak v rámci projektu Artemis.
Po odhalení mikroplastů v pitné vodě a nápojích přicházejí vědci s dalším znepokojujícím zjištěním. Malé plastové částice byly rovněž zjištěny ve sněhové pokrývce v Arktidě a v Alpách.
Nejnovější snímek největší planety naší sluneční soustavy pořídil Hubbleův kosmický dalekohled 27. června 2019. Fotografie ve vysokém rozlišení ukazují vědcům současný stav bouří na Jupiteru, který budou porovnávat se staršími snímky.
Vědci objevili nový druh dinosaura. Jeho fosílie přitom již čtyři desetiletí leží ve sbírce Institutu evolučních studií v jihoafrickém Johannesburgu. Původně se předpokládalo, že kosti patřili jinému druhu dinosaura zvaného Massospondylus, který žil asi před 200 miliony lety.
Britští vědci věří, že přišli na způsob, jak ekologicky zlikvidovat znečištěný plast z domácností, který jinak končí na skládkách. Chtějí jím vytápět domácnosti a pohánět autobusy.
Až neuvěřitelně zní návrh vědců, jak zastavit tání ledovců v Antarktidě. Podle studie publikované v časopise Science Advances k tomu stačí přeměnit mořskou vodu Jižního oceánu ve sníh a ten vhodně přemístit na ledovou pokrývku tohoto kontinentu.
