Nejnovější snímek největší planety naší sluneční soustavy pořídil Hubbleův kosmický dalekohled 27. června 2019. Fotografie ve vysokém rozlišení ukazují vědcům současný stav bouří na Jupiteru, který budou porovnávat se staršími snímky.

Nejnovější snímek největší planety naší sluneční soustavy pořídil Hubbleův kosmický dalekohled 27. června 2019. Fotografie ve vysokém rozlišení ukazují vědcům současný stav bouří na Jupiteru, který budou porovnávat se staršími snímky.
Vědci objevili nový druh dinosaura. Jeho fosílie přitom již čtyři desetiletí leží ve sbírce Institutu evolučních studií v jihoafrickém Johannesburgu. Původně se předpokládalo, že kosti patřili jinému druhu dinosaura zvaného Massospondylus, který žil asi před 200 miliony lety.
Britští vědci věří, že přišli na způsob, jak ekologicky zlikvidovat znečištěný plast z domácností, který jinak končí na skládkách. Chtějí jím vytápět domácnosti a pohánět autobusy.
Až neuvěřitelně zní návrh vědců, jak zastavit tání ledovců v Antarktidě. Podle studie publikované v časopise Science Advances k tomu stačí přeměnit mořskou vodu Jižního oceánu ve sníh a ten vhodně přemístit na ledovou pokrývku tohoto kontinentu.
Jak pěstovat na povrchu Marsu plodiny, aniž bychom museli podniknout rozsáhlé změny v jeho atmosféře? Takovou otázku si položili vědci z NASA a několika univerzit a přišli s překvapivým řešením.
Podle studie zveřejněné v žurnálu Plos One projde severní polokoule v následujících třech desetiletích drastickými klimatickými změnami. V Praze budou panovat v roce 2050 takové podmínky, jaké jsou v současnosti v Tbilisi.
Ve druhé polovině 19. století, když námořníci v jižních mořích objevovali poslední neznámá místa naší planety, používali k navigaci druhou nejjasnější hvězdu na obloze pojmenovanou Eta Carinae. Jen stěží by je napadlo, že o sto let později bude tato jasná hvězda sotva vidět a lidstvo samo stane na počátku kosmického věku.
Afrika stojí podle vědců na prahu nové epochy. Kromě extrémních teplot a sucha čekají tento kontinent i prudké bouře a záplavy. Již nyní nestabilní zemědělství bude ještě více narušeno.
Průměrný člověk sní nejméně 50 000 částic mikroplastů za rok a vdechne jich podobné množství, tvrdí studie publikovaná v nejnovějším vydání časopisu Environmental Science and Technology. Zdravotní dopady požití plastových částic skrze potraviny, vodu a vzduch zatím nejsou známé.
Ještě několik let, možná i dekád, pravděpodobně potrvá, než člověk poprvé vstoupí na Mars, přesto můžete díky NASA již nyní získat jednosměrnou letenku na rudou planetu, a to dokonce zdarma. Háček je v tom, že vy osobně nepoletíte, přesto se informace o vás na Mars dostane.
Autoři výzkumu, který byl publikován v časopise Nature, předpokládají, že do konce století vyhyne tisíc větších druhů savců a ptáků. Přitom je ohrožena většina druhů, od nosorožce po orly. Pokud by se předpověď naplnila, mohlo by to vést ke zhroucení ekosystémů.
Planetka Ultima Thule představuje nejvzdálenější objekt, jaký byl kdy zkoumán. Jeho vzdálenost od Slunce je asi 6,6 miliardy kilometrů a díky misi sondy New Horizons můžeme nahlédnout do tajů formování Sluneční soustavy.
Není měsíce, kdy by vědci nevydali nějakou zprávu o stavu světových ledovců. Nyní opět bijí na poplach. A tentokrát z místa, o kterém se dosud předpokládalo, že se ho globální oteplování netýká.
Pomyslný občanský průkaz letos získal přístroj NASA Ozon Monitoring Instrument (OMI), jehož úkolem je sledování stavu ozónové vrstvy. Přístroj je umístěn na satelitu Aura a jeho předpokládaná životnost byla pouhých šest let.
Vědci z NASA připravují na příští týden cvičení, které bude simulovat situaci před dopadem ničivého asteroidu na Zemi. Naše planeta není v bezprostředním ohrožení, ale potenciálně nebezpečné těleso se může objevit zcela nečekaně.
Kosmická sonda Cassini během svého posledního přeletu Saturnova měsíce Titanu v roce 2017 shromáždila data, která odhalila, že malá jezera na náhorních plošinách severní polokoule měsíce jsou naplněná metanem a překvapivě hluboká.