Podle nejnovější analýzy, která navazuje na dřívější studie, odrazivost naší planety klesla ve sledovaném období mezi lety 1998 a 2017 přibližně o 0,5 %.
Foto: Pixabay
Rubrika: Věda a vesmír
-
-
Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay
Spojené arabské emiráty chtějí přistát na asteroidu mezi Marsem a Jupiterem
Účelem plánované mise je sběr dat o původu vesmíru. Sonda by z povrchu asteroidu měla přenášet informace o jeho složení.
-
Mars. Foto: Pixabay
Marťanské jeskyně mohou být vstupní branou pro první lidské průzkumníky
Oblasti poblíž ústí jeskyní na Marsu by teoreticky měly být chráněny před velkou částí škodlivého záření, které dopadá na povrch planety.
-
Ilustrační foto. Zdroj: Pexels
Jak dlouho vydrží člověk bez spánku?
Jednoduchá otázka s nejednoznačnou odpovědí. Negativní symptomy absence spánku se projevují už po jedné probdělé noci. Co když je ale takových nocí několik?
-
Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay
Vědci ukázali dva možné superkontinenty, které vzniknou na Zemi v daleké budoucnosti
Za zhruba čtvrt miliardy let se zemské masy přesunou tak, že opět vytvoří superkontinent. Jak bude vypadat?
-
Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay
29 hypotetických světů může naslouchat našemu rádiovému vysílání
Statistiky naznačují, že nejméně čtvrtina exoplanet je skalnatých. Pokud by tomu tak bylo, pozemské rádiové vlny by v současnosti mohly být zachytitelné na 29 hypotetických obyvatelných planetách.
-
Okolí ledovce Shackleton není zrovna přívětivé. Foto: Pixabay
Existuje na Zemi místo bez života? Vědci jej možná našli
Typický vzorek půdy může obsahovat až miliardy mikrobů na gram. V Antarktidě jsou to většinou tisíce. Fierer a jeho kolegové ale našli půdu, která je zřejmě bez života.
-
Foto: Df1paw, CC BY-SA 4.0, Wikimeida
Stále aktivní sopka pod německým jezerem v minulosti zasypala Evropu popelem
Německo není zrovna místem, které bychom si spojovali se sopečnou činností. Přesto na západě země dřímá vulkán, z něhož stále vyvěrá magma a jeho aktivita stojí za několika menšími zemětřeseními.
-
Foto: Pixabay
Antropauza pomohla seismologům naslouchat Zemi. Jaký může mít přínos pro lidstvo?
Lockdowny po celém světě umožnily vědcům shromažďovat nesmírně cenné informace o seismické aktivitě. Expertům z Královské observatoře v Belgii se podařilo shromáždit a analyzovat velké množství dat, která v budoucnu umožní přesnější detekci blížícího se zemětřesení.
-
Foto: NASA/Chandra/MeerKAT
Unikátní snímek z centra Mléčné dráhy může vědcům pomoci pochopit chování slunečních bouří
Data z rentgenové observatoře Chandra, která obíhá Zemi ve výšce okolo 140 000 kilometrů a z pozemského radioteleskopu MeerKAT v Jihoafrické republice posloužila astronomům z NASA k vytvoření úchvatného snímku srdce Mléčné dráhy.
-
Plejtvákovec šedý. Foto: Carlos Valenzuela, CC BY-SA 4.0, Wikimedia
Plejtvákovec obeplul polovinu světa. Žádný jiný savec kromě člověka neurazil takovou vzdálenost
Na začátku léta 2013 byl u pobřeží Namibie spatřen plejtvákovec šedý. Na jižní polokouli a navíc v Atlantském oceánu je ale takové setkání zcela ojedinělé, protože domovinou těchto středně velkých kytovců bývají vody severního Pacifiku.
-
Měsíc Europa. Zdroj: Pixabay
Šance, že Jupiterův měsíc Europa ukrývá život, je i díky české vědkyni zase o něco větší
Jupiterův měsíc Europa je již řadu let kandidátem číslo 1 na potenciální mimozemský život ve Sluneční soustavě. Teď se tato šance ještě zvyšuje. Chladné těleso totiž s největší pravděpodobností ukrývá podmořské sopky.
-
Jazylka neadrtálce. Zdroj: Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences, CC BY-SA 4.0
Mohli neandrtálci mluvit? Nová studie naznačuje odpověď
O jazykových schopnostech neandrtálců se ve vědeckých kruzích vedlo mnoho diskuzí, avšak žádná studie nepřinesla odpověď. To možná změní nový výzkum vědců z americké univerzity v Binghamtonu a španělské instituce Universidad de Alcalá.
-
Ledovec Jakobshavn. Foto: Pixabay
Varovné signály grónských ledovců. Podle vědců nastal bod zlomu
Masu ledu, která odpovídá nárůstu hladiny moře o 1 – 2 metry, už zřejmě nemají zachránit ani okamžité kroky vedoucí ke zpomalení globálního oteplování.
-
Zdroj: On Being Project, CC BY-SA 2.0, Flickr
Pierre Teilhard de Chardin. Přírodovědec, který představil syntézu evoluce a křesťanství
Pierre Teilhard de Chardin došel k přesvědčení, že původní tkáň univerza, z níž vše vzniklo, a to včetně života, není jen pouhou hmotou, ale jakousi oduševnělou sférou s potenciální schopností rozvíjet se až k myšlení, duchu a rozumu, což představuje člověka.
-
Zdroj: Volné dílo, Wikimedia
Alfred Wegener. Astronom, který miloval geologii a Grónsko sklidil za průlomovou teorii výsměch od kolegů
První velký krok k pochopení kontinentálního driftu učinil Alfred Wegener (1880 – 1930), velmi zvláštní osobnost vědy přelomu 19. a 20. století. Vystudovaný německý astronom, který propadl paleoklimatologii, si za svojí tezí neoblomně stál až do tragického konce života.
reklama
