Sonda se dostala na hranici horní sluneční atmosféry, takzvané koróny. Žádný jiný člověkem vytvořený objekt ještě nebyl tak blízko naší mateřské hvězdy.
Zdroj: NASA's Goddard Space Flight Center
Rubrika: Věda a vesmír
-
-
Foto: Thomas Quine, CC BY 2.0, Wikimedia
Vědec chce oživit mamuty a vypustit je do tundry
George Church oznámil prostřednictvím webových stránek jeho nové společnosti Colossal zahájení projektu, jehož cílem je oživení mamuta srstnatého.
-
Etruskové na nástěnné malbě. Zdroj: Volné dílo, Wikimedia
Vědci zřejmě odhalili tajemství původu Etrusků
Nová genetická analýza, kterou provedli vědci z Florentské univerzity, zřejmě přichází s vysvětlením původu záhadných Etrusků.
-
Foto: © Wits University
Nález dětské lebky tajemného druhu Homo naledi přináší více otázek než odpovědí
Fragmenty lebky dítěte druhu Homo naledi naznačují, že tento pravěký příbuzný mohl být současným lidem podobnější, než se předpokládalo.
-
Rekonstrukce obydlí v L'Anse-aux Meadows. A. Carrotflower, CC BY-SA 2.0, Wikimedia
Nová studie přináší důkazy o přítomnosti Vikingů v Americe před tisíci lety
Zkoumání letokruhů dřevěných předmětů, které po sobě zanechali Vikingové v Severní Americe, přináší nové důkazy o jejich přítomnosti na kontinentu již před tisíci lety.
-
Sedící býk v roce 1883. Zdroj: Volné dílo, Wikimedia
Muž má díky DNA potvrzeno, že je přímým potomkem legendárního Sedícího býka
Třiasedmdesátiletý Ernie LaPointe byl vždy přesvědčený, že je přímým potomkem slavného náčelníka. Díky nové metodě analýzy DNA to má nyní potvrzené.
-
Foto: Pixabay
Země odráží méně slunečního světla. Zatím není jasné, zda jde o dlouhodobý trend
Podle nejnovější analýzy, která navazuje na dřívější studie, odrazivost naší planety klesla ve sledovaném období mezi lety 1998 a 2017 přibližně o 0,5 %.
-
Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay
Spojené arabské emiráty chtějí přistát na asteroidu mezi Marsem a Jupiterem
Účelem plánované mise je sběr dat o původu vesmíru. Sonda by z povrchu asteroidu měla přenášet informace o jeho složení.
-
Mars. Foto: Pixabay
Marťanské jeskyně mohou být vstupní branou pro první lidské průzkumníky
Oblasti poblíž ústí jeskyní na Marsu by teoreticky měly být chráněny před velkou částí škodlivého záření, které dopadá na povrch planety.
-
Ilustrační foto. Zdroj: Pexels
Jak dlouho vydrží člověk bez spánku?
Jednoduchá otázka s nejednoznačnou odpovědí. Negativní symptomy absence spánku se projevují už po jedné probdělé noci. Co když je ale takových nocí několik?
-
Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay
Vědci ukázali dva možné superkontinenty, které vzniknou na Zemi v daleké budoucnosti
Za zhruba čtvrt miliardy let se zemské masy přesunou tak, že opět vytvoří superkontinent. Jak bude vypadat?
-
Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay
29 hypotetických světů může naslouchat našemu rádiovému vysílání
Statistiky naznačují, že nejméně čtvrtina exoplanet je skalnatých. Pokud by tomu tak bylo, pozemské rádiové vlny by v současnosti mohly být zachytitelné na 29 hypotetických obyvatelných planetách.
-
Okolí ledovce Shackleton není zrovna přívětivé. Foto: Pixabay
Existuje na Zemi místo bez života? Vědci jej možná našli
Typický vzorek půdy může obsahovat až miliardy mikrobů na gram. V Antarktidě jsou to většinou tisíce. Fierer a jeho kolegové ale našli půdu, která je zřejmě bez života.
-
Foto: Df1paw, CC BY-SA 4.0, Wikimeida
Stále aktivní sopka pod německým jezerem v minulosti zasypala Evropu popelem
Německo není zrovna místem, které bychom si spojovali se sopečnou činností. Přesto na západě země dřímá vulkán, z něhož stále vyvěrá magma a jeho aktivita stojí za několika menšími zemětřeseními.
-
Foto: Pixabay
Antropauza pomohla seismologům naslouchat Zemi. Jaký může mít přínos pro lidstvo?
Lockdowny po celém světě umožnily vědcům shromažďovat nesmírně cenné informace o seismické aktivitě. Expertům z Královské observatoře v Belgii se podařilo shromáždit a analyzovat velké množství dat, která v budoucnu umožní přesnější detekci blížícího se zemětřesení.
-
Foto: NASA/Chandra/MeerKAT
Unikátní snímek z centra Mléčné dráhy může vědcům pomoci pochopit chování slunečních bouří
Data z rentgenové observatoře Chandra, která obíhá Zemi ve výšce okolo 140 000 kilometrů a z pozemského radioteleskopu MeerKAT v Jihoafrické republice posloužila astronomům z NASA k vytvoření úchvatného snímku srdce Mléčné dráhy.
reklama
