Typický vzorek půdy může obsahovat až miliardy mikrobů na gram. V Antarktidě jsou to většinou tisíce. Fierer a jeho kolegové ale našli půdu, která je zřejmě bez života.
Okolí ledovce Shackleton není zrovna přívětivé. Foto: Pixabay
Rubrika: Věda a vesmír
-
-
Foto: Df1paw, CC BY-SA 4.0, Wikimeida
Stále aktivní sopka pod německým jezerem v minulosti zasypala Evropu popelem
Německo není zrovna místem, které bychom si spojovali se sopečnou činností. Přesto na západě země dřímá vulkán, z něhož stále vyvěrá magma a jeho aktivita stojí za několika menšími zemětřeseními.
-
Foto: Pixabay
Antropauza pomohla seismologům naslouchat Zemi. Jaký může mít přínos pro lidstvo?
Lockdowny po celém světě umožnily vědcům shromažďovat nesmírně cenné informace o seismické aktivitě. Expertům z Královské observatoře v Belgii se podařilo shromáždit a analyzovat velké množství dat, která v budoucnu umožní přesnější detekci blížícího se zemětřesení.
-
Foto: NASA/Chandra/MeerKAT
Unikátní snímek z centra Mléčné dráhy může vědcům pomoci pochopit chování slunečních bouří
Data z rentgenové observatoře Chandra, která obíhá Zemi ve výšce okolo 140 000 kilometrů a z pozemského radioteleskopu MeerKAT v Jihoafrické republice posloužila astronomům z NASA k vytvoření úchvatného snímku srdce Mléčné dráhy.
-
Plejtvákovec šedý. Foto: Carlos Valenzuela, CC BY-SA 4.0, Wikimedia
Plejtvákovec obeplul polovinu světa. Žádný jiný savec kromě člověka neurazil takovou vzdálenost
Na začátku léta 2013 byl u pobřeží Namibie spatřen plejtvákovec šedý. Na jižní polokouli a navíc v Atlantském oceánu je ale takové setkání zcela ojedinělé, protože domovinou těchto středně velkých kytovců bývají vody severního Pacifiku.
-
Měsíc Europa. Zdroj: Pixabay
Šance, že Jupiterův měsíc Europa ukrývá život, je i díky české vědkyni zase o něco větší
Jupiterův měsíc Europa je již řadu let kandidátem číslo 1 na potenciální mimozemský život ve Sluneční soustavě. Teď se tato šance ještě zvyšuje. Chladné těleso totiž s největší pravděpodobností ukrývá podmořské sopky.
-
Jazylka neadrtálce. Zdroj: Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences, CC BY-SA 4.0
Mohli neandrtálci mluvit? Nová studie naznačuje odpověď
O jazykových schopnostech neandrtálců se ve vědeckých kruzích vedlo mnoho diskuzí, avšak žádná studie nepřinesla odpověď. To možná změní nový výzkum vědců z americké univerzity v Binghamtonu a španělské instituce Universidad de Alcalá.
-
Ledovec Jakobshavn. Foto: Pixabay
Varovné signály grónských ledovců. Podle vědců nastal bod zlomu
Masu ledu, která odpovídá nárůstu hladiny moře o 1 – 2 metry, už zřejmě nemají zachránit ani okamžité kroky vedoucí ke zpomalení globálního oteplování.
-
Zdroj: On Being Project, CC BY-SA 2.0, Flickr
Pierre Teilhard de Chardin. Přírodovědec, který představil syntézu evoluce a křesťanství
Pierre Teilhard de Chardin došel k přesvědčení, že původní tkáň univerza, z níž vše vzniklo, a to včetně života, není jen pouhou hmotou, ale jakousi oduševnělou sférou s potenciální schopností rozvíjet se až k myšlení, duchu a rozumu, což představuje člověka.
-
Zdroj: Volné dílo, Wikimedia
Alfred Wegener. Astronom, který miloval geologii a Grónsko sklidil za průlomovou teorii výsměch od kolegů
První velký krok k pochopení kontinentálního driftu učinil Alfred Wegener (1880 – 1930), velmi zvláštní osobnost vědy přelomu 19. a 20. století. Vystudovaný německý astronom, který propadl paleoklimatologii, si za svojí tezí neoblomně stál až do tragického konce života.
-
Foto: Lick Observatory/ESA/Hubble
Má Země jen jeden Měsíc nebo je vše poněkud složitější?
Jednoduchá odpověď na zdánlivě jednoduchou otázku zní, že Zemi obíhá pouze jedno těleso, které nazýváme Měsíc. Na noční obloze je to největší a nejjasnější objekt a současně těleso, které jsme jako jediné při výzkumu vesmíru navštívili.
-
Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay
Tání ledovců posunuje osu Země a tím i oba zemské póly, tvrdí nová studie
Masivní tání ledovců způsobilo od 90. let minulého století výrazný posun v rotační ose Země. Studie vědců z Čínské akademie věd publikovaná v prestižním médiu Geophysical Research Letters ukazuje, že se v důsledku klimatické krize posunuly oba zemské póly.
-
Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay
Země jako lapač prachu. Ročně pojme více jak 5 tisíc tun materiálu z vesmíru
Země během svého pohybu kolem Slunce prochází mračny vesmírného prachu. Podle výzkumu mezinárodního týmu vědců se na povrch naší planety ročně dostává několik tisíc tun tohoto materiálu.
-
Parhelium. Foto: Gopherboy6956, Volné dílo, Wikimedia
Když na nebi uvidíte tři slunce, nemusí jít o halucinaci
Odborně se tomuto zvláštnímu úkazu říká parhelium, ale spíše jej můžeme znát jako vedlejší slunce. V angličtině se pro něj vžilo označení sundog, neboli sluneční pes. Jde o jeden z nejvýraznějších halových jevů a lze jej spatřit i na našem území.
-
Foto: Pixabay
Nejlepší zaznamenané fata morgány. Město v oblacích či létající lodě
Fatu morgánu je zpravidla možné vidět v oblastech s velkými a homogenními rovnými plochami, třeba na hladinách moří, na pouštích nebo v polárních oblastech. Existují však i výjimky.
-
Ilustrační obrázek. Zdroj: NASA Universe, Flickr
Asteroid, který vyhubil dinosaury, pomohl ke vzniku amazonského deštného pralesa
Drtivý dopad asteroidu Chicxulub znamenal konec dinosauří éry, zároveň však s velkou pravděpodobností zapříčinil vznik dnešního jihoamerického pralesa.
reklama
