Masu ledu, která odpovídá nárůstu hladiny moře o 1 – 2 metry, už zřejmě nemají zachránit ani okamžité kroky vedoucí ke zpomalení globálního oteplování.
Ledovec Jakobshavn. Foto: Pixabay
Rubrika: Věda a vesmír
-
-
Zdroj: On Being Project, CC BY-SA 2.0, Flickr
Pierre Teilhard de Chardin. Přírodovědec, který představil syntézu evoluce a křesťanství
Pierre Teilhard de Chardin došel k přesvědčení, že původní tkáň univerza, z níž vše vzniklo, a to včetně života, není jen pouhou hmotou, ale jakousi oduševnělou sférou s potenciální schopností rozvíjet se až k myšlení, duchu a rozumu, což představuje člověka.
-
Zdroj: Volné dílo, Wikimedia
Alfred Wegener. Astronom, který miloval geologii a Grónsko sklidil za průlomovou teorii výsměch od kolegů
První velký krok k pochopení kontinentálního driftu učinil Alfred Wegener (1880 – 1930), velmi zvláštní osobnost vědy přelomu 19. a 20. století. Vystudovaný německý astronom, který propadl paleoklimatologii, si za svojí tezí neoblomně stál až do tragického konce života.
-
Foto: Lick Observatory/ESA/Hubble
Má Země jen jeden Měsíc nebo je vše poněkud složitější?
Jednoduchá odpověď na zdánlivě jednoduchou otázku zní, že Zemi obíhá pouze jedno těleso, které nazýváme Měsíc. Na noční obloze je to největší a nejjasnější objekt a současně těleso, které jsme jako jediné při výzkumu vesmíru navštívili.
-
Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay
Tání ledovců posunuje osu Země a tím i oba zemské póly, tvrdí nová studie
Masivní tání ledovců způsobilo od 90. let minulého století výrazný posun v rotační ose Země. Studie vědců z Čínské akademie věd publikovaná v prestižním médiu Geophysical Research Letters ukazuje, že se v důsledku klimatické krize posunuly oba zemské póly.
-
Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay
Země jako lapač prachu. Ročně pojme více jak 5 tisíc tun materiálu z vesmíru
Země během svého pohybu kolem Slunce prochází mračny vesmírného prachu. Podle výzkumu mezinárodního týmu vědců se na povrch naší planety ročně dostává několik tisíc tun tohoto materiálu.
-
Parhelium. Foto: Gopherboy6956, Volné dílo, Wikimedia
Když na nebi uvidíte tři slunce, nemusí jít o halucinaci
Odborně se tomuto zvláštnímu úkazu říká parhelium, ale spíše jej můžeme znát jako vedlejší slunce. V angličtině se pro něj vžilo označení sundog, neboli sluneční pes. Jde o jeden z nejvýraznějších halových jevů a lze jej spatřit i na našem území.
-
Foto: Pixabay
Nejlepší zaznamenané fata morgány. Město v oblacích či létající lodě
Fatu morgánu je zpravidla možné vidět v oblastech s velkými a homogenními rovnými plochami, třeba na hladinách moří, na pouštích nebo v polárních oblastech. Existují však i výjimky.
-
Ilustrační obrázek. Zdroj: NASA Universe, Flickr
Asteroid, který vyhubil dinosaury, pomohl ke vzniku amazonského deštného pralesa
Drtivý dopad asteroidu Chicxulub znamenal konec dinosauří éry, zároveň však s velkou pravděpodobností zapříčinil vznik dnešního jihoamerického pralesa.
-
Foto: Schmidt Ocean Institute
Nejdelší tvor žije v hlubokém oceánu a jeho vlastnosti jsou skutečně zvláštní
Jaký je nejdelší tvor na světě? Snad by to mohl být plejtvák obrovský nebo nějaký tropický had? Omyl. Tohle monstrum spadá do řádu trubýšů a nejspíše jej neznáte, protože jeho domovinou je hluboký oceán a setkání s člověkem jsou ojedinělá.
-
Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay
Planeta Devět v ohrožení. Podle nejnovější studie nejspíš neexistuje
Hypotetická planeta Devět, která by se měla nacházet daleko za Neptunem, je podle vědců z Michiganské univerzity pouhým přeludem. Astronomové nenašli žádné nové důkazy o její existenci.
-
Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay
Staré Egypťany vyhnaly z města následky sopečného výbuchu na druhé straně světa
Staří Egypťané opustili před více jak 2 000 lety jedno ze svých pobřežních měst poté, co vyschl místní zdroj pitné vody. Vědci věří, za událostí stojí výbuch vzdálené sopky.
-
Zdroj obrázku: Volné dílo, Wikimedia
Před 240 lety došlo poprvé od dob antiky k objevu nové planety
Před 240 lety, 13. března 1781, se podařilo amatérskému astronomovi Williamu Herschelovi pozorovat pomocí dalekohledu vlastní výroby těleso, které nemohlo být hvězdou ani kometou. Byl jím Uran.
-
Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay
Psí fosilie nalezená na Aljašce přináší nové poznatky o pravěké migraci do Severní Ameriky
Zhruba 10 000 let stará psí kost nalezená na Aljašce patří mezi nejstarší fosilie svého druhu v Americe. Objev naznačuje, jak …
-
Foto: NASA Earth Observatory
Podivné pruhy kolem sibiřské řeky matou vědce
Fotografie pořizované po několik let družicí Landsat 8 ukazují, jak se oblast kolem řeky Markha v průběhu času proměňuje a vytváří pozoruhodný efekt.
-
Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay
50 tisíc let staré neandrtálské exkrementy odhalují užitečné střevní mikroorganismy
50 tisíc let starý neandrtálský exkrement obsahuje stopy po stejným mikrobech, které jsou přítomné i v útrobách moderních lidí. Poznatek může pomoci v boji proti některým civilizačním chorobám.
reklama
