Ropuchy červenonohé, které se v minulosti dostaly na tropické ostrovy v Indickém oceánu, se během necelého století zmenšily o třetinu. Z evolučního hlediska jde o pozoruhodně krátkou dobu.

Ropuchy červenonohé, které se v minulosti dostaly na tropické ostrovy v Indickém oceánu, se během necelého století zmenšily o třetinu. Z evolučního hlediska jde o pozoruhodně krátkou dobu.
Neandrtálci tvořili šperky, malovali na jeskynní stěny, používali kamenné nástroje a stejně jako moderní lidé pohřbívali své blízké. Proto možná překvapí důkazy o neandrtálském kanibalismu.
Výzkum skřítků, obřích výtrysků, světelných kruhů i záření gama nad bouřkovými oblastmi – takový je úkol sondy Taranis. Odstartuje v noci ze 16. na 17. listopadu z kosmodromu Kourou.
Vzácné olihně druhu Magnapinna pacifica se vědcům podařilo pozorovat ve vodách Velkého australského zálivu. Tito hlubinní tvorové byli spatřeni v hloubce více než 2 kilometry.
V neděli 8. listopadu 2020 večer krátce před čtvrt na sedm středoevropského času ozářil především severní část Čech velmi jasný meteor – bolid.
Známé údaje o nejbližším vesmírném sousedovi planety Země jsou opět o něco přesnější a zásluhu na tom má také český vědec Michal Šprlák z katedry geomatiky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni.
Voda na Měsíci je podle vědců z NASA hojnější a dostupnější, než se dříve myslelo. To by mohla být dobrá zpráva pro budoucí mise.
Stejně jako pozemšťané hledají stopy života mimo svoji domovskou planetu, mohou i hypotetičtí mimozemšťané pátrat po nás. Vědci proto dali dohromady seznam 1 004 hvězd, odkud by bylo možné detekovat stopy pozemského života.
Nedávné výzkumy vzorků měsíčních hornin, které přivezly mise Apollo, naznačují, že před 4,2 až 3,4 miliardami let, kdy byl Měsíc více než dvakrát blíže k Zemi, než je tomu v současnosti, mohl mít stejně silné magnetické pole jako Země.
Starman „řídící“ Teslu Roadster dosáhl během svého putování velkého milníku. Ve středu 7. října 2020 se přiblížil k Marsu na vzdálenost zhruba 7,5 milionů kilometrů, což odpovídá asi 0,05 astronomickým jednotkám.
Pokud by na Venuši skutečně existoval život, může pocházet ze Země. Se zajímavou teorií navazující na nedávný objev fosfanu v atmosféře této planety, který může být produktem mikrobů žijících v prostředí bez kyslíku, přišli astrobiologové.
Moderní člověk (Homo sapiens) dosáhl nejzápadnějšího cípu Evropy před 41 až 38 tisíci lety, tedy přibližně o 5 tisíc let dříve, než se dodnes vědci domnívali.
Hubbleův vesmírný teleskop pracuje na oběžné dráze naší planety již 30 let. Snímky, které tento gigant za dobu své existence pořídil, znamenaly pro lidské poznání vesmíru mílové kroky. NASA připomíná snímek Měsíce z roku 1991.
Záznamy o moři vypadajícím jako mléko se v denících starých námořníků objevily před mnoha staletími. Mezi muži věřícími v mořské obludy a panny vyvolávala cesta přes dlouhé kilometry mléčné hladiny bázeň.
Odborníci analyzovali vzorky krve od 1 641 pacientů a hledali v nich molekulární vzorce, podle kterých by se dal předpovědět závažný průběh onemocnění. Podařila se jim objevit jedna nečekaná souvislost.
Stopy života není třeba zkoumat jen v hlubokém vesmíru, zatím totiž ani nevíme, zda nějakou formu mimozemského života nehostí naše Sluneční soustava.