Stejně jako pozemšťané hledají stopy života mimo svoji domovskou planetu, mohou i hypotetičtí mimozemšťané pátrat po nás. Vědci proto dali dohromady seznam 1 004 hvězd, odkud by bylo možné detekovat stopy pozemského života.
Nedávné výzkumy vzorků měsíčních hornin, které přivezly mise Apollo, naznačují, že před 4,2 až 3,4 miliardami let, kdy byl Měsíc více než dvakrát blíže k Zemi, než je tomu v současnosti, mohl mít stejně silné magnetické pole jako Země.
Starman „řídící“ Teslu Roadster dosáhl během svého putování velkého milníku. Ve středu 7. října 2020 se přiblížil k Marsu na vzdálenost zhruba 7,5 milionů kilometrů, což odpovídá asi 0,05 astronomickým jednotkám.
Pokud by na Venuši skutečně existoval život, může pocházet ze Země. Se zajímavou teorií navazující na nedávný objev fosfanu v atmosféře této planety, který může být produktem mikrobů žijících v prostředí bez kyslíku, přišli astrobiologové.
Moderní člověk (Homo sapiens) dosáhl nejzápadnějšího cípu Evropy před 41 až 38 tisíci lety, tedy přibližně o 5 tisíc let dříve, než se dodnes vědci domnívali.
Hubbleův vesmírný teleskop pracuje na oběžné dráze naší planety již 30 let. Snímky, které tento gigant za dobu své existence pořídil, znamenaly pro lidské poznání vesmíru mílové kroky. NASA připomíná snímek Měsíce z roku 1991.
Záznamy o moři vypadajícím jako mléko se v denících starých námořníků objevily před mnoha staletími. Mezi muži věřícími v mořské obludy a panny vyvolávala cesta přes dlouhé kilometry mléčné hladiny bázeň.
Odborníci analyzovali vzorky krve od 1 641 pacientů a hledali v nich molekulární vzorce, podle kterých by se dal předpovědět závažný průběh onemocnění. Podařila se jim objevit jedna nečekaná souvislost.
Stopy života není třeba zkoumat jen v hlubokém vesmíru, zatím totiž ani nevíme, zda nějakou formu mimozemského života nehostí naše Sluneční soustava.
Nejnovější studie norských vědců zveřejněná v odborném časopise Astrophysical Journal Letters naznačuje, že mezihvězdný posel vznikl shlukováním kosmického prachu.
Prehistorický žralok Megalodon byl podle nejnovějších výzkumů skutečně monstrózní. Studie britských vědců, která vyšla v zářijovém vydání prestižního časopisu Nature, naznačuje, jak dosavadní odhady velikost pravěkého žraloka podceňovaly.
Ani hloubka více jak 8 000 metrů pod hladinou nebrání pokročilejším formám života v jejich rozvoji. Důkazem je ryba pojmenovaná Pseudoliparis swirei, která žije v temných hlubinách Mariánského příkopu.
Kdy a jak se na Zemi objevila voda, je pro vědce stále otevřená otázka. Nová analýza meteoritů z vnitřní části Sluneční soustavy, …
Tým chemiků a biologů se zaměřil na analýzu lidských tkání s cílem zjistit, zda obsahují plastové fragmenty, které se jako odpad dostávají do potravního řetězce v mořích a oceánech.
Kus vesmírné horniny o velikosti automobilu typu SUV proletěl během tohoto víkendu v rekordní blízkosti kolem Země. Podrobnosti zveřejnila americká agentura NASA.
Astronomové se domnívají, že atmosférický ozon může být klíčovým ukazatelem toho, že je exoplaneta obyvatelná. Hubble tak pozoroval sluneční světlo, které prošlo zemskou atmosférou a vědci v něm pátrali po stopách, které zanechal ozon.
