Příroda je neodmyslitelnou součástí našich životů. A tak má většina z nás dětská léta spojená s jejími průzkumy, lezením po stromech a schováváním se v jejich korunách. Ale i v dospělosti rádi vyhledáváme relaxační procházky lesem, někteří přímo věří v sílu skrze objímání kmenů stromů. V částech Ameriky si však musejí dávat pozor, kontakt s jedním stromem může stát i život.
Nejnebezpečnější strom na světě. U nás jej naštěstí nenajdete
U nás jej z doslechu známe jako mancinellu obecnou, v latině jej botanici nazývají Hippomane mancinella a jedná se o strom, který představuje nebezpečí stykem s jakoukoli jeho částí. Guinnessova kniha rekordů jej uvádí jako nejnebezpečnější strom světa. Pochází z tropických částí Ameriky, vyskytuje se mimo jiné v Karibiku, a stejně jako u nás různé jedovaté rostliny, i on u místních budí respekt. Jenže strom mancinella je doslova životu nebezpečný.
O silných účincích věděli už domorodí indiáni, kteří do jeho šťávy namáčeli své pověstné šípy proto, aby byl zajištěn smrtelný účinek. Libovali si rovněž v přivazování svých obětí k tomuto stromu. Utrpení bylo víc než jisté, neboť jedovatá látka vytéká prakticky z každé jeho části. Pokud se dřevina zapálí, dým způsobí závažná oční onemocnění. Obecné účinky styku s tímto stromem pak způsobují značné popáleniny, požití jeho plodů představuje riziko největší, sladká chuť ovoce připomínající jablka se brzy změní v pálivý pocit v hrdle, jenž výrazně komplikuje polykání. Ten nejhorší scénář je pak jasný, smrt.
Příbuzný známé vánoční hvězdy je i přes svá rizika vyhledávaným
Vánoční hvězdu známe všichni, v období Vánoc zdobí příbytky mnohých. Pochází z rodu Euphorbia a onen nebezpečný strom do této kategorie rostlin spadá také. Co je na něm tak škodlivého? Jeho mléčná šťáva tělo doslova naleptává. Přítomna je, mimo jiné, organická sloučenina, tzv. forbol. Ten reaguje i s dešťovou vodou, pokud byste se tedy pod mancinellu chtěli schovat za deště, bez popálenin nevyváznete.
Jenže jak to tak v přírodě bývá, i tento strom je něčemu přínosný, a proto nadále setrvává coby součást biosystému na řadě míst Ameriky. Vytváří totiž houštiny, které jsou důležitým větrolamem a chrání pobřeží před erozí. Tím to však nekončí.
Mancinellové dřevo je po staletí hojně využívaným materiálem pro tesaře. Ti ví, jak jeho rizikový potenciál eliminovat, jedovatou šťávu tak neutralizují pečlivou úpravou a vysušením. Výsledkem jsou tesařské skvosty, jejichž zárukou dlouhověkosti je kvalitní dřevo těchto stromů.
Netřeba se ale bát, kříž či tabulka upozorní
Tyto dřeviny tedy můžete běžně nalézt během své návštěvy zmíněných lokalit. Místní obyvatelé však nestojí o negativní zkušenosti turistů, nejen pro ně tak většinou v místě výskytu těchto stromů umisťují červený kříž či výstražné cedule. Kdo tedy během své dovolené uvidí na stromech cedulku s nápisem v neznámém jazyce, raději si nejdříve vezměte k ruce slovník, než na místo vstoupíte.
Galerie:
Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata spjatá s historií, urbexem, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).
