Jednou z velkých tragédií druhé světové války je vyhlazení Lidic, k němuž došlo v červnu 1942. Středočeská ves se stala obětí kruté německé pomsty za atentát na protektora Reinharda Heydricha. Souhrou nešťastných okolností padla volba právě na Lidice. Záminkou k vraždění a rabování se stal nejasný milostný dopis, který se dostal do nepravých rukou. Nebýt onoho dopisu, Lidice možná stále ještě stojí na svém původním místě, ale je zcela zřejmé, že odplata za Heydrichovu smrt by proběhla někde jinde podobně drastickým způsobem.
Lidice byly vypáleny vícekrát
Lidice jsou poprvé zmiňovány ve Zbraslavské kronice, kde je uveden Pavlík z Lidic. Ten se měl vyznamenat při vyhánění německých měšťanů z Prahy v roce 1309. Je paradox, že psané dějiny Lidic začínají právě takto. Činy tohoto muže sice zbraslavský kronikář nepopisuje, ale lidé ve středověku s nepohodlnými lidmi nejednali zrovna v rukavičkách.
Osud se s Lidicemi moc nemazlil ani v jejich dřívější historii. Vesnice byla během své existence vypálena minimálně dvakrát. Poprvé tomu bylo za husitských válek (1419 – 1434) a podruhé za třicetileté války (1618 -1648). Obec vždy vstala z popela. Třetí rána ale byla smrtelná.
Lidice měly být vymazány ze světa a zapomenuty
9. června 1942 byly Lidice obklíčeny německými jednotkami a nikdo nesměl obec opustit. To ještě obyvatelé obce netušili, že Lidice vybral úředník říšského protektora SS-Obergruppenführer Karl Hermann Frank jako místo odplaty za smrt protektora. Svůj plán předložil Hitlerovi, který jej okamžitě schválil. Frank si dělal ambice na místo nového protektora a tvrdým postupem se chtěl zviditelnit. Vysněné funkce se sice nedočkal, Lidice však byly odstraněny z povrchu zemského.
V noci na 10. června začali být lidé vyváděni ze svých domovů a rozdělováni na muže starší patnácti let a ženy s dětmi. Všichni muži byli ještě téhož dne zavražděni na statku č. p. 13, děti byly odebrány matkám a odvezené na převýchovu nebo zavražděné, ženy byly transportovány do koncentračních táborů, kde jich většina nepřežila. Celkem přišlo o život 340 občanů Lidic.
Na děsivou akci osobně dohlížel K. H. Frank. Celá obec byla následně srovnána se zemí. Budovy byly vypáleny a poté vyhozeny do povětří trhavinou. Nacisté dokonce překopali hřbitov a sutinami z domů zavezli prohlubně nebo jimi vytvořili nové kopce. Nezůstal ani lidický rybník, který oddíly Říšské pracovní služby zasypaly a dokonce přehradily koryto potoka. Celá likvidace probíhala přesně podle plánu a výsledek měl působit dojmem, jako by na místě nikdy žádná vesnice nebyla.
Nacisté ale vše nezasypali. Během odporné akce rabovali. Z domů ukradli cennosti a neštítili se oloupit mrtvé z místního hřbitova. Některé kamenné náhrobky použili na stavbu nacistických kasáren na Veleslavíně a dobytek byl odveden na německý statek do nedalekého Buštěhradu.
Nacisté fyzicky ves zlikvidovali, ale svět na ni nezapomněl
Nacistům se ale nepovedlo Lidice úplně smazat ze světa. Zpráva o jejich vyhlazení se rozšířila do světa. Na jejich počest se několik obcí v různých koutech světa přejmenovalo na Lidice a stejné jméno začaly dostávat nově narozené dívky. Sbírku na obnovení obce dokonce uspořádali i britští horníci.
Lidice byly obnoveny po druhé světové válce nedaleko místa tragédie. Místo původní vesnice zůstalo bez staveb. Nyní je pietně upraveno a coby národní kulturní památka slouží jako tichá vzpomínka na nevinné oběti nacistického běsnění. Vyznačeny byly pouze základy kostela, školy a statek, kde byli stříleni lidičtí muži. Památník Lidice je současně i muzeem. Nejdojemnějším místem je sousoší sochařky Marie Uchytilové, které připomíná nejen dětské oběti Lidic, ale celé války.
Lidice samozřejmě nebyly jedinou obcí, kterou nacisté zlikvidovali. Jejich zrůdné ideologii padly i Ležáky a další mnohé obce ve světě. Lidice jsou ale připomínkou toho, jak krutý osud může být a jak jedna zdánlivě nevinná maličkost v podobě milostného dopisu může rozpoutat děsivý kolotoč událostí.
V seriálu Na špatném místě ve špatném čase vás provázíme světovými městy postiženými různými druhy katastrof, ať už způsobených přírodními živly nebo samotnými lidmi.
1. díl: Port Royal 1692
2. díl: Tijuana 2019
3. díl: Pompeje 79
4. díl: Salem 1692
5. díl: Hamburk 1943
Tvorbě online obsahu se věnuje už od roku 2005. Rád píše o dění ve světě či o zajímavých místech. Jeho články najdete v několika dalších magazínech, které provozuje.
