Vědcům se podařilo odhalit neandrtálské geny u Afričanů. Dříve se přitom předpokládalo, že tyto geny nesou pouze neafrické populace kvůli křížení, ke kterému došlo po velké migraci lidí z černého kontinentu asi před 60 000 lety.
Antarktida je drsné a tajemné místo. Kontinent ukrývající se hluboko pod stovkami metrů ledu byl objeven jako poslední a stále láká dobrodruhy a vědce. Údajně byla poprvé spatřena v roce 1819, ale úvahy o velké zemi daleko na jihu jsou staré více jak 2000 let.
Amatéřští pozorovatelé z Finska objevili podle vědců dosud nezaznamenanou podobu polární záře. Jev, který připomíná písečné duny, byl popsán ve vědeckém časopise AGU Advances.
V roce 2003 byl učiněn nevídaný objev. Skupina australských a indonéských vědců prováděla archeologický průzkum vápencové jeskyně Liang Bua (Chladná jeskyně) na indonéském ostrově Flores. Že objeví nový druh člověka, však nečekali, ale stalo se.
Spitzerův kosmický dalekohled jde 30. ledna 2020 do důchodu. Vesmírná observatoř, která byla spuštěna v roce 2003, pozoruje hlubiny vesmíru v infračerveném spektru a jedním z prvních cílů, na který se zaměřila, byla mlhovina Tarantule.
Rodiče často chtějí pro své dítko originální jméno, které je odliší a zviditelní od ostatních. Občas je to výhoda, ale Jan Novák by jistě pokýval hlavou, že mít zcela běžné jméno, je někdy k nezaplacení. Někde tato regulace není, a proto lze vypátrat jména naprosto šílená.
Turisté v dnešní době směřují do míst, kam by ještě v poměrně nedávné minulosti necestovali. Značné oblibě se těší kupříkladu postsovětské republiky. Hlavní město Lotyšska a největší město celého Pobaltí, Rigu, by rozhodně bylo hříchem v cestovním itineráři opomenout.
Spojit zábavu a výdělek nebylo v žádné době tak snadné, jako je tomu v současném digitálním věku. Pracovat se dá v podstatě odkudkoliv, kde se lze připojit k internetu, a tak stále více lidí vyráží za svými sny do světa.
Litoterapie, nebo-li léčba kameny, není sice uznávanou medicínskou oblastí, přesto se v současnosti setkává s pozorností široké veřejnosti. Lidé se znovu začínají zajímat o alternativní styly péče o své zdraví. Jedním z nepřeberné škály kamenů, jímž jsou přisuzovány léčivé schopnosti, je ruský šungit.
Jedním z nejkrvavějších konfliktů historie bylo potlačení tchajpchingského povstání v Číně v letech 1851 – 1864. Odhaduje se, že během povstání zemřelo násilnou smrtí 20 – 30 miliónů lidí. Přitom příčinou konfliktu byl duševně pomatený člověk přesvědčený o tom, že je mladším bratrem Ježíše Krista. Říkal si Chung Siou-čchüan.
Na Zemi se nachází asi 190 větších kráterů, které způsobily meteority, avšak jen u málo z nich vědci znají, jak jsou staré. Nyní se týmu vědců z NASA podařilo analyzovat věk kráteru Yarrabubba v Austrálii. Jeho stáří je 2,229 miliard let, což z něj dělá nejstarší známý kráter na světě.
Italské Benátky jsou synonymem pro živoucí společenský ruch, ale i romantickou lásku. Italský ostrov Poveglia ležící nedaleko nich se naopak stal místem zmaru a utrpení. Chátrající zbytky sanatoria zde mlčky připomínají, že smrt tu kdysi bývala vysvobozením.
NASA představila unikátní možné řešení pro budoucí lidské posádky na Měsíci nebo Marsu. Namísto budov z kovu zkoumá technologii na houbové bázi. Zní to šíleně, ale podle vědců není vůbec vyloučeno, že právě z tohoto druhu materiálu budou naše domovy nejen ve vesmíru, ale i na budoucí Zemi.
Současné australské léto je zdrojem nejen požárů, ale i dalšího jevu, který je spojen se suchem. Tím jsou písečné bouře. Videa zveřejněná na sociálních sítích ukazují, jak se v některých oblastech den doslova stává nocí. Bouře následují prudké lijáky, které sice na chvíli uleví vyschlé půdě, ale jsou natolik silné, že z nich mají lidé strach.
Velké objevitelské výpravy nebyly jen doménou Evropanů. Na východní straně euroasijské pevniny měli Číňané podobné ambice jako evropští mořeplavci a svoje největší výpravy podnikli téměř o století dříve než většina objevitelů ze starého kontinentu.
Podle analýz NASA a Národního úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) byly globální povrchové teploty Země v loňském roce druhé nejvyšší v historii moderního měření, se kterým se začalo v roce 1880.
