V severoamerickém puritánském městečku Salem v Massachusetts se odehrál na americké poměry nevídaný případ fanatického honu na čarodějnice. Událost, jež Američané dodnes považují za černou kapitolu své minulosti, si vyžádala více jak 20 obětí.
Na YouTube kolují miliardy videí, některé jsou povedené, jiné nestojí ani za shlédnutí. My jsme narazili na jedno, které je sice čistou fikcí, ale svojí nápaditostí rozhodně budí pozornost. Jak by to vypadalo, kdyby se na obloze místo Měsíce objevil třeba Mars nebo dokonce druhá Země?
Může to znít jako sen. Přestěhujete se na teplý jih Evropy a ještě za to dostanete velmi dobře zaplaceno. V jednom případě obdržíte dokonce i dům s pozemkem. Sen to ale není, protože na takové benefity lákají někteří politici, aby tak bojovali s vylidňováním ekonomicky strádajících regionů.
V našich končinách si přelom října a listopadu spojujeme spíše s ponurou náladou a tichým vzpomínáním na naše zesnulé blízké. V Mexiku je tomu jinak. Svátek mrtvých je tam nejvýznamnějším dnem v roce a rozhodně není ponurý.
Nejsevernější pevnina na světě nese název Kaffeklubben, což v překladu znamená kávový klub. O tom, zda je ostrov držitelem geografického primátu, se ale od roku 1978 vede debata a stále není jasno.
Objevení ozonové díry nad Antarktidou vyvolalo v roce 1982 doslova revoluci v přístupu k životnímu prostředí. Vědci z NASA oznámili, že díra je v současné době nejmenší od svého objevení před 37 lety. Situace není ale tak růžová, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Afrika je nádherný kontinent. Její reputaci však nepřispívají nekonečné politické kolapsy a konflikty. To neplatí pro Senegal. Tato země je politicky stabilní a v posledních letech se těší přílivu turistů, kteří do země, kde dříve končila legendární rallye Paříž – Dakar, cestují hlavně za exotickými plážemi a koupáním.
Objekt, který byl v době svého objevu na obloze jasnější než Venuše, je ve skutečnosti explozí supernovy, tedy konečnou fází života masivní hvězdy. Podívejte se na detailní snímek z observatoře Chandra.
Hurikány jsou jedna věc. Zemětřesení druhá. Až dosud si vědci tyto dva přírodní jevy příliš nespojovali. Daný postoj je ale třeba přehodnotit, protože podle nové studie se tyto dvě nebezpečné události vzájemně nevylučují a navíc jeden živel může živit druhý.
Město, které vydrží věčně a nikdo jej nezničí. Pravda, pustošení se Římu v historii několikrát nevyhnulo a bohužel nemůžeme mluvit jen o germánských dobyvačných houfech na počátku pátého století, ale nedá se nic dělat – i takový je osud velikánů.
Obyvatelé starověkých Pompejí nedbali na občasné otřesy ani na dým, který čas od času ze sopky Vesuv vycházel. Když zjistili, že jsou v nebezpečí, bylo už pozdě a ničivý výbuch sopky v roce 79 našeho letopočtu nepřežil nikdo, kdo se v ulicích města nacházel.
New York, město plné staveb a lidí, kteří je využívají. Jedna z budov však ve svém luxusu zůstává jen pastvou pro oči. Nikdo zde nebydlí. Proč?
Až jednou nadejde čas, kdy se Země stane neobyvatelnou a lidstvo bude u toho, přesun na jinou obyvatelnou planetu bude stále jen zbožné přání. Taková je realita podle Michela Mayora, švýcarského astrofyzika a držitele letošní Nobelovy ceny za fyziku.
Je jich asi 300 tisíc, nepoužívají počítače ani telefony, nejezdí v autech, odmítají elektřinu i výdobytky moderní doby. Žijí skromně a čas se pro ně zastavil v 17. století. Seznamte se s Amiši.
Přinášíme vám seznam tropických míst proto zahrnuje tipy na nejkrásnější místa od Asie přes Karibik až po Afriku, ze kterých si vybere plážový povaleč toužící po dokonalém moři, nadšenec do surfování, vášnivý potápěč i zanícený milovník divoké zvěře.
Lidé žijící před stovkami tisíc let neměli moc možností, jak nakládat s ulovenou kořistí. Vědci až doposud předpokládali, že naši dávní předci vše z úlovku bezprostředně po ulovení zkonzumovali. Nyní ale objevili důkazy, že už v paleolitu se část kořisti nechávala stranou na horší časy, konkrétně jde o kostní dřeň.
