Demostrace Myanmar
Demostrace v únoru 2021. Foto: Whopeehere, CC-BY-SA-4.0, Wikimiedia

Republika Myanmarský svaz sice oficiálně vznikla teprve roku 1989, dané území má ale bohatou historii a celá řada lidí je ještě dnes zná spíše pod dřívějším označením Barma. Časy, kdy byla Barma britskou kolonií, jsou ale již dnes nenávratně pryč. Země je v podstatě hned od roku 1948, kdy získala nezávislost, sužována celou řadou vnitřních problémů a události z února letošního roku naznačují, že se jich v dohledné době jen tak nezbaví.

Nejpočetnějším etnikem jsou Barmánci

Potíže Myanmaru ve velké míře pramení z toho, že zde žije 135 etnických skupin, mezi nimiž panují velké neshody. Osm z nich je označováno jako „národní etnické rasy“.

Největší podíl mají Barmánci (68 %), dále jsou to Šanové (9 %), Karenové (7 %), Rakhinové (4 %), Čjinové (2 %), Monové (2 %) a Kačjivové. (1,5 %). Neustálé ozbrojené střety myanmarské armády s ozbrojenými organizacemi Karenů, Kačjinů a dalších menšin prostupují v podstatě celé dějiny Myanmaru.

Související:
Genocida ve Rwandě. Peklo v nitru černého kontinentu

S komplikovanou situací si nedokázala poradit ani Aun Schan Su Ťij

Roku 2011 to přitom chvíli vypadalo, že se situace v Myanmaru mění k lepšímu. Po řadě desetiletí padla tamní vojenská vláda a začaly být realizovány některé demokratické reformy. Naděje byly vkládány hlavně do bojovnice za lidská práva a nositelky Nobelovy ceny za mír Aun Schan Su Ťij, která se roku 2015 stala neoficiální hlavou státu. O to větší zklamání způsobila její obhajoba postupu myanmarské armády proti muslimské menšině Rohingyů, který označila za protiteroristickou operaci.

Rohingyové jsou typickým příkladem diskriminované minority

Rohingyové jsou muslimskou etnickou menšinou na západě převážně buddhistického Myanmaru. Ačkoli zde žijí po několik generací, je proti nim argumentováno v tom smyslu, že jsou nelegálními přistěhovalci z Bangladéše, což má ospravedlnit ostré jednání s nimi.

Již roku 2012 došlo k ozbrojeným střetům v dané oblasti, jež vyústily v odchod desítek tisíc Rohingyů do vyhnanství. Situace dále eskalovala roku 2016, kdy po útoku Rohingyů na policejní základny v severním státě Rakhine, zahájila armáda Myanmaru ozbrojený zásah proti celé komunitě.

Únorový převrat nevěští pro další vývoj Myanmaru nic dobrého

V letošním roce se Myanmar opět dostal v únoru do centra zájmu médií, když tamní armáda uskutečnila svoje hrozby, jimiž vyhrožovala od listopadu 2020, kdy jí podporovaná strana prohrála v parlamentních volbách.

Vojsko Myanmaru vládlo v zemi jako vojenská junta již v dlouhém časovém horizontu let 1962-2011 a nyní státní moc získalo opět, a to v čele s generálem Min Aung Hlaingem.

Armáda ihned vyhlásila v zemi roční nouzový stav. Předsedkyně Národní ligy pro demokracii a bývalá disidentka Aun Schan Su Ťij se opět ocitla ve vězení.

Na konci března se odhadovalo, že od únorového převratu již bylo v zemi zabito více než čtyři sta lidí.

Galerie:





Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Světoběžník na domovskou stránku
Seznam.cz






Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz


Související

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *