Aby mohli vědci tyto mikroby studovat, museli některé ze zombie virů oživit ze sibiřského permafrostu. Jeden z nich byl starý téměř 50 000 let.
Arktida. Foto: Pixabay
Štítek: Arktida
-
-
Bělomořsko-baltský kanál. Foto: Alexxx1979, CC BY-SA 4.0, Wikimedia
Bělomořsko-baltský kanál měl být chloubou ohyzdného režimu. Na stavbě, která je k ničemu, zemřely tisíce lidí
Bělomořsko-baltský kanál je 227 kilometrů dlouhý průplav spojující vody dvou oceánů. Jeho praktické využití bylo již po jeho dokončení v podstatě nulové.
-
Foto: Ansgar Walk, CC BY-SA 3.0, Wikimedia
Stejný čas, jiný den. Dva sousedící ostrovy u Aljašky jsou světovým unikátem
Když v pondělí ráno vychází slunce nad ostrovem Malý Diomedes, na západním, tři kilometry vzdáleném sousedním ostrově je sice také ráno, ale již úterní.
-
Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay
Nanoplasty jsou všude. Nově byly nalezeny i na obou zemských pólech
Nanoplasty byly vůbec poprvé detekovány i v polárních oblastech. Objev potvrzuje dlouhodobé přesvědčení vědců, že jsou tyto malé částice plastu všude.
-
Foto: Western Arctic National Parklands, CC BY-SA 2.0, Flickr
Písečné duny v Arktidě? Žádný problém, na Aljašce jsou vysoké až 30 metrů a nechybí ani tropické teploty
Na severu Aljašky bychom čekali spíše sníh a led. On tu také většinou je, jenže se zde nachází i písečné duny. Zvláštní kolorit krajiny asi 65 kilometrů severně nad polárním kruhem tvoří opravdová poušť uprostřed arktických mokřadů.
-
Zdroj: Volné dílo, Wikimedia
Alfred Wegener. Astronom, který miloval geologii a Grónsko sklidil za průlomovou teorii výsměch od kolegů
První velký krok k pochopení kontinentálního driftu učinil Alfred Wegener (1880 – 1930), velmi zvláštní osobnost vědy přelomu 19. a 20. století. Vystudovaný německý astronom, který propadl paleoklimatologii, si za svojí tezí neoblomně stál až do tragického konce života.
-
Foto: John C Bullas, CC-BY-SA 2.0, Flickr
Arktický důl Diavik převrátil kanadský ostrov doslova naruby
Plocha o velikosti 20 km2 je spíše ostrovem naruby. Přitom ještě relativně nedávno nic nenasvědčovalo rozsáhlým změnám, které se na tomto vzdáleném místě odehrají. A najednou jsou zde díry obklopené vodami chladného jezera.
-
Foto: serena_tang, Flickr
Na arktické hranici mezi Norskem a Ruskem je až překvapivě rušno
Norsko pro většinu cestovatelů symbolizuje Oslo, rybaření nebo fjordy, a tak možná mnohé překvapí, že má téměř 200 kilometrů dlouhou hranici s Ruskem. Ta se nachází daleko nad severním polárním kruhem.
-
Zdroj: Denis Felikson, NASA
Vědci z NASA odhalují, jaké procesy probíhají pod grónskými ledovci
Co se přesně děje pod grónským ledovcovým štítem, zjišťují experti z NASA. Pochopení současných, okem neviditelných procesů, může být klíčem k přesnější predikci zvyšování hladiny moře.
-
Foto: Ninara, Wikimedia Commons
Extrémní počasí, jedovatý vzduch i naprostá izolace dělá z Norilsku jedno z nejdepresivnějších měst světa
Život v nejsevernějším velkoměstě světa není žádná romantika ani pohádka. Téměř dvousettisícový ruský Norilsk leží čtyři stovky severně od polárního kruhu a extrémní počasí je jen jedním z mnoha problémů, kterým místní obyvatelé čelí.
-
Obrázek: Google Maps
Tajemný ostrov ve Východosibiřském moři na leteckých snímcích jen tak neuvidíte
Ostrov Zhannetty je jednou z nejodlehlejších arktických pevnin a podle všeho by mělo jít o pusté místo pokryté ledem, tak jak tomu je u okolních ostrovů. Přesto jej online mapy skrývají.
-
Národní park Inukshuk. Foto: Films Oiseau de nuit / CC BY-SA
Nunavut – mizející severská divočina
Geografická poloha Nunavutu naznačuje, že mají místní obyvatelé poněkud jiné starosti než lidé v civilizovaných oblastech. Automobily jsou v této oblasti takřka exotickým dopravním prostředkem.
-
Arktické ledové minimum. Foto: NASA's Scientific Visualization Studio
Arktický led je na letošním minimu. Jedná se o druhou nejnižší hodnotu v historii měření
Arktická ledová čepice dosahuje svého minima během září. Letos se ledová pokrývka v Severním ledovém oceánu a přilehlých mořích stáhla na druhou nejnižší hodnotu v historii měření, které začalo v 70. letech.
-
Tající led v Arktidě. Foto: Pixabay
Země přišla od roku 1994 o téměř 30 bilionů tun ledu
Mezi lety 1994 a 2017 zmizelo z povrchu naší planety 28 bilionů tun ledu. Podle odborníků není pochyb o tom, že za ztrátou takové masy ledu stojí globální oteplování.
-
Věž vrtného komplexu. Foto: Andre Belozeroff / CC BY-SA
Kolský superhluboký vrt byl označován jako díra do pekla
Kolský superhluboký vrt dosahuje hloubky 12 261 metrů a dalšímu vrtání zabránila vysoká teplota panující pod povrchem. Během hloubení došlo k mnoha významným objevům, ale také ke zrodu legendy, podle které se průzkumníci provrtali do samotného pekla.
-
Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay
Nad Arktidou se otevřela rekordně velká ozonová díra
V ozonové vrstvě nad Arktidou se otevřela ozónová díra. Podle vědců jde o velmi vzácný jev, který je důsledkem nízkých teplot v atmosféře a očekává se, že zmizí. O objevu informovali meteorologové z Koperníkova centra pro monitorování atmosféry v anglickém Readingu.
reklama
