Objevené dinosauří fosílie naznačují, že predátor allosaurus v krizových situacích zřejmě požíral jedince vlastního druhu. Zprávu publikoval odborný časopis Plos One.

Objevené dinosauří fosílie naznačují, že predátor allosaurus v krizových situacích zřejmě požíral jedince vlastního druhu. Zprávu publikoval odborný časopis Plos One.
Napadlo vás někdy, jak by mohl vypadat západ slunce na Marsu nebo Uranu? Vědec z NASA si položil stejnou otázku a vytvořil počítačovou simulaci stmívání na několika dalších tělesech nejen naší Sluneční soustavy.
Čína v noci na dnešek poslala na oběžnou dráhu poslední část satelitní sestavy Beidou, čímž po více jak dvou dekádách zkompletovala nový globální navigační systém, který má konkurovat GPS.
Obrovský mrak saharského prachu se od 13. června šíří nad severním Atlantikem. Satelitní snímky a animace, které zveřejnila americká kosmická agentura NASA, ukazují, jak se písek z pouště rozprostřel na plochu 3 200 km2.
Tajemný šestiúhelník kolem severního pólu planety je tak úchvatně symetrický, až se může zdát, že není přirozeného původu. Nyní vědci přišli s teorií vysvětlující vznik tohoto útvaru.
Proč se inteligence vyvinula právě až u člověka během několika set tisíc let, když měla evoluce dostatek času zažehnout plamen rozumu u jiných druhů? Dinosauři se pohybovali po planetě 200 miliónů let, přesto tuto výsadu nezískali, ačkoliv byli vcelku úspěšnými tvory.
Podle studie publikované vědci z německého Institutu Maxe Plancka a švédského Institutu Karolinska se zdá, že část neandrtálské DNA, jejíž nositelem jsou někteří i dnes žijící lidé, snižuje riziko potratu a podporuje plodnost.
Vědci z francouzské Univerzity v Toulouse objevili mikroplasty v kapénkách vody mořského příboje. Jedná se tak o další důkaz, že jsou mikročástice plastového odpadu skutečně všude. Podle odborníků by nové zjištění publikované v magazínu Plos One mohlo pomoci k vyřešení záhady, kam plast po rozpadu v moři uniká.
Odpověď na tíživou otázku, jak moc je pravděpodobný mimozemský život, by mohla být ukryta přímo na Zemi. Důležité je však zjistit, zda život na Zemi vznikl pouze jednou, nebo opakovaně, či snad dokonce vícenásobně a existuje nebo existoval ve formě takzvané stínové biosféry.
Postapokalyptické scénáře o životě bez lidí jsou velmi populární. Lidé si rádi představují něco, co je pouze výplodem jejich fantazie. Avšak to, co bylo ještě v nedávné době zcela nemyslitelné, se v současnosti částečně stává realitou.
Nově objevená černá díra, která se skrývá tisíc světelných let od Země v souhvězdí Dalekohledu, ovlivňuje dvojhvězdný systém na jižní obloze pozorovatelný pouhým okem. Objev se podařil astronomům z Evropské jižní observatoře.
V roce 1859 zasáhla Zemi tak silná geomagnetická bouře, že byla polární záře vidět dokonce v Karibiku. Podívaná to mohla být hezká, ale na tehdy nové telegrafní síti způsobila značné škody. Dnes by podobná událost mohla vyvolat naprostý chaos.
Hubbleův vesmírný teleskop před několika dny pořídil dva snímky umírající komety. Jde o dosud nejostřejší fotografie svého druhu a vědcům poskytují cenný materiál pro studium zániku těchto těles. Snímky zveřejnila agentura NASA.
Na Antarktidě bylo v minulosti takové teplo, že její povrch poblíž jižního pólu pokrýval deštný prales. Studie vědců z Institutu Alfreda Wegenera publikovaná v časopise Nature přináší nové důkazy o horké minulosti dnes ledového kontinentu.
Touha objevovat umožnila lidem nahlédnout dokonce až na počátek vesmíru před 13,8 miliardami lety. Vesmír je obrovskou bublinou nepředstavitelných rozměrů. V univerzu probíhají děje mající své periody, které člověk pomalu odhaluje. A tak vznikly pojmy jako Platónský či galaktický rok.
Za posledních třicet let ubylo na celém světě 25 % hmyzu. Takový je výsledek studie, kterou zveřejnil časopis Science. Hmyz je životně důležitou součástí potravinového řetězce a vědci jsou proto závěry studie velmi znepokojeni.