Za posledních třicet let ubylo na celém světě 25 % hmyzu. Takový je výsledek studie, kterou zveřejnil časopis Science. Hmyz je životně důležitou součástí potravinového řetězce a vědci jsou proto závěry studie velmi znepokojeni.


Za posledních třicet let ubylo na celém světě 25 % hmyzu. Takový je výsledek studie, kterou zveřejnil časopis Science. Hmyz je životně důležitou součástí potravinového řetězce a vědci jsou proto závěry studie velmi znepokojeni.

O tom, že v dávné minulosti existoval na Zemi jeden superkontinent zvaný Pangea, máme ponětí snad všichni. Jeho formace proběhla asi před 300 miliony lety. V důsledku pohybu tektonických desek se začal rozdělovat na menší kontinenty a výsledkem tohoto procesu je povrch takový, jaký jej známe dnes.

V aplikaci Google Earth a v dalších online mapách zobrazujících letecké snímky lze objevit mnoho zvláštních věcí, které jsou vidět pouze z ptačí perspektivy. Do dnešního příspěvku jsme vybrali šest snímků, za jejichž vznikem nestojí příroda ani nevysvětlitelné jevy, ale člověk.

V roce 2013 zasáhla obyvatele kazašských vesnic Kalachi a Krasnogorsk podivná nemoc. Téměř čtvrtina z více jak 800 lidí začala z neznámých důvodů usínat. Někteří dokonce ve stoje, jiní spali v kuse i šest dní. Vědci nakonec přišli s věrohodným vysvětlením.

V Číně se v sobotu dopoledne na tři minuty zastavil veškerý život a tichem byly uctěny oběti pandemie nového koronaviru. Celá sobota byla vyhlášena jako den památky na počest všech zesnulých, kterých je v Číně podle oficiálních čísel více jak 3 300.

Nový koronavirus způsobující onemocnění Covid-19, SARS a vir H5N1 mají kromě svého nebezpečného potenciálu ještě jeden společný znak. Předpokládá se, že jejich rozšíření mezi lidi proběhlo na čínských mokrých trzích.

Nejaktivnější indonéský vulkán Merapi chrlí masivní oblak popela do výšky šesti kilometrů. Informaci přinesl deník The Guardian. Erupce si vyžádala uzavření letiště a okolí hory je pokryto šedým prachem.

Satelitní snímky z družic NASA ukazují výrazný pokles úrovně znečištění ovzduší v Číně, což je podle americké kosmické agentury částečně spojeno se zpomalenou průmyslovou aktivitou v důsledku boje s novým koronavirem.

V roce 610 začal jeden čtyřicetiletý obchodník z Mekky tvrdit, že se mu zdál sen, ve kterém se mu zjevil anděl Gabriel a nařídil mu, aby kázal o víře v jednoho boha. Ten obchodník se jmenoval Mohamed a jeho sen vedl k proměně světa k nepoznání.

Fosilní mikrořasa Proterocladus antiquus objevená v severní Číně je podle vědců nejstarší fosilní rostlinou, jaká kdy byla nalezena. Tyto drobné mořské řasy o velikosti zrnka rýže pokrývaly mořské dno před 1 miliardou let.

Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že až dvě třetiny případů onemocnění novým koronavirem (Covid-19) zůstavá neodhalena. Analýza, kterou organizace vypracovala, tak naznačuje, že globální rozšíření nového koronaviru je výrazně větší než udávaný objem potvrzených případů.

Ohnivý kráter v poušti Karakum v Turkmenistánu hoří nepřetržitě od roku 1971. Neobvyklý úkaz vytvořený lidskou činností se stal cílem turistů z celého světa a paradoxně tak zemi proslavuje. Místní začaly kráter přezdívat brána do pekla.

Osídlení Kurilských ostrovů je velmi nerovnoměrné, trvale jsou osídleny jen ostrovy Paramušir, Iturup, Kunašir a Šikotan. Ostrovy patří Rusku, ovšem o jejich jižní část je veden vleklý spor s Japonskem. Proč je o toto na první pohled nehostinné území takový zájem?

Toužíte po návštěvě atraktivní destinace, která nabízí snad vše, na co si může turista vzpomenout? V takovém případě by měla rozhodně vaše pozornost ulpět na Malajsii – asijském ekonomickém tygru druhé poloviny dvacátého století.

Přemýšlíte už nyní o tom, kde budete trávit svou letní dovolenou, kde budete čerpat energii a kde doplníte takzvaný vitamin sea? Nabízí se celá řada destinací, favoritem jsou však dech beroucí Maledivy, které toho návštěvníkům nabízí nespočetně mnoho.

Vyspělá ekonomika, dostupná zdravotní péče a blahobyt nemusí nutně znamenat spokojený život. O tom svědčí i aktuální data žebříčku Happy Planet Index, kterému vévodí země třetího světa. Bohaté západní státy, které jsou často považovány za standard úspěchu, se přitom na indexu objevují až od druhé desítky.