Elektronického odpadu stále přibývá. V roce 2014 bylo na celém světě vyřazeno 44,4 milionů tun elektroniky. V roce 2019 se jednalo dokonce o 53,6 milionů tun.


Elektronického odpadu stále přibývá. V roce 2014 bylo na celém světě vyřazeno 44,4 milionů tun elektroniky. V roce 2019 se jednalo dokonce o 53,6 milionů tun.

Na světě stále existují obydlená místa, která jsou tak odlehlá, že má o jejich existenci jen málokdo tušení. Jedním takovým je Palmerston Island, ostrov v Pacifiku náležící Cookovým ostrovům, který obývají pouze potomci jednoho muže. Ten na pláže ostrova připlul v roce 1863.

O tom, že v dávné minulosti existoval na Zemi jeden superkontinent zvaný Pangea, máme ponětí snad všichni. Jeho formace proběhla asi před 300 miliony lety. V důsledku pohybu tektonických desek se začal rozdělovat na menší kontinenty a výsledkem tohoto procesu je povrch takový, jaký jej známe dnes.

Smíchy umřít se dá jen těžko, ovšem pokud nejste kanibal. V takovém případě tato metafora nabývá konkrétních obrysů. Nepříjemné zkušenosti s nemocí zvanou kuru má papuánský kmen Fore. Vše došlo tak daleko, že jeho příslušníci museli s rituálním pojídáním lidského masa skoncovat.

Vyspělá ekonomika, dostupná zdravotní péče a blahobyt nemusí nutně znamenat spokojený život. O tom svědčí i aktuální data žebříčku Happy Planet Index, kterému vévodí země třetího světa. Bohaté západní státy, které jsou často považovány za standard úspěchu, se přitom na indexu objevují až od druhé desítky.

Na každém kontinentu jsme vybrali jedno velkoměsto, kde se z pohledu obyvatel žije nejbezpečněji. V úvahu jsme vzali dostupnost zdravotní péče, dopravní infrastrukturu, hrozbu terorismu, kriminalitu, čistotu ovzduší, možnost vzdělání, ale i další faktory, které jsou důležité pro životní pohodu.

Na Zemi se nachází asi 190 větších kráterů, které způsobily meteority, avšak jen u málo z nich vědci znají, jak jsou staré. Nyní se týmu vědců z NASA podařilo analyzovat věk kráteru Yarrabubba v Austrálii. Jeho stáří je 2,229 miliard let, což z něj dělá nejstarší známý kráter na světě.

Současné australské léto je zdrojem nejen požárů, ale i dalšího jevu, který je spojen se suchem. Tím jsou písečné bouře. Videa zveřejněná na sociálních sítích ukazují, jak se v některých oblastech den doslova stává nocí. Bouře následují prudké lijáky, které sice na chvíli uleví vyschlé půdě, ale jsou natolik silné, že z nich mají lidé strach.

Současné australské požáry jsou podle vědců předzvěstí budoucnosti naší planety. Pokud průměrná teplota stoupne o 3 stupně nad úroveň před započetím industrializace, budou podobné katastrofy běžným jevem.

Austrálie zažila nejteplejší rok v historii meteorologického měření, kdy průměrná teplota vyšplhala o 1,52 °C nad dlouhodobý průměr. O 0,19 °C byl překonán rekord z roku 2013. Ostatně oba roky mají hodně společného, sucho, teplotní rekordy a ničivé požáry.

Mezinárodní tým vědců představil v časopise Journal of Archaeological Science nový pohled na to, co sochy moai na Velikonočním ostrově mohly pro obyvatele znamenat.

Papua-Nová Guinea je místem, kde mezi tisícovkou místních kmenů stále převládají kruté mýty z předkoloniální doby a svoboda žen je zde na ještě horší úrovni než ve většině muslimských zemí.

Písek, kam jen oko dohlédne. Tak by se stručně daly charakterizovat všechny pláže, které vám v tomto článku představíme. Vydáme se totiž za objevováním nejdelších světových pláží. Zapomeňte na Evropu, na starém kontinentě jsou i ty nejdelší pláže v porovnání se světem jen dětská pískoviště.

Budoucnost tasmánského čerta nebo také ďábla medvědovitého nevypadala v posledních 20 letech zrovna růžově. Populaci tohoto světoznámého vačnatce, který žije pouze v Tasmánii, kosí smrtelná rakovina obličeje. Nyní svitla naděje, že by druh nemusel vyhynout.

Přinášíme vám seznam tropických míst proto zahrnuje tipy na nejkrásnější místa od Asie přes Karibik až po Afriku, ze kterých si vybere plážový povaleč toužící po dokonalém moři, nadšenec do surfování, vášnivý potápěč i zanícený milovník divoké zvěře.

V Austrálii vyvinuli obal na okurky z kompostovatelné pryskyřice a dalších rostlinných materiálů včetně kukuřičného škrobu. Obal se tak jednoduše rozloží a nezatíží přírodu.