Pojízdný robot Curiosity, který od roku 2012 zkoumá povrch Marsu, pořídil na konci listopadu loňského roku dosud nejdetailnější panorama marťanské krajiny. Fotografii složenou z tisícovky snímků, obsahující kompozit 1,8 miliardy pixelů, zveřejnila na svých stránkách americká kosmická agentura NASA.
Mise kosmické sondy Juno, která v červenci 2016 dosáhla oběžné dráhy Jupiteru, přináší další zajímavé poznatky o tomto plynném gigantu. Podle studie zveřejněné v posledním čísle odborného časopisu Nature Astronomy, obsahuje atmosféra planety v místech kolem rovníku asi 0,25 % molekul vody.
Spitzerův kosmický dalekohled jde 30. ledna 2020 do důchodu. Vesmírná observatoř, která byla spuštěna v roce 2003, pozoruje hlubiny vesmíru v infračerveném spektru a jedním z prvních cílů, na který se zaměřila, byla mlhovina Tarantule.
Na Zemi se nachází asi 190 větších kráterů, které způsobily meteority, avšak jen u málo z nich vědci znají, jak jsou staré. Nyní se týmu vědců z NASA podařilo analyzovat věk kráteru Yarrabubba v Austrálii. Jeho stáří je 2,229 miliard let, což z něj dělá nejstarší známý kráter na světě.
NASA představila unikátní možné řešení pro budoucí lidské posádky na Měsíci nebo Marsu. Namísto budov z kovu zkoumá technologii na houbové bázi. Zní to šíleně, ale podle vědců není vůbec vyloučeno, že právě z tohoto druhu materiálu budou naše domovy nejen ve vesmíru, ale i na budoucí Zemi.
Podle nové studie zveřejněné v časopise The Astronomical Journal by se naše galaxie mohla hemžit mimozemskými civilizacemi, které jsou schopné mezihvězdných cest. Jen k nám ještě nepřiletěli. Autoři studie předpokládají, že pro inteligentní mimozemský život v současnosti není ta správná doba pro návštěvu té části galaxie, ve které se nachází naše planeta.
Sedmnáctiletý stážista Wolf Cukier objevil exoplanetu, která je 6,9krát větší než Země a jde o teprve třináctou známou planetou svého druhu. Mladíkovi se tento objev podařil již třetí den po zapojení do programu NASA, který se zaměřuje na hledání planet mimo Sluneční soustavu.
Bajkonur je nejstarší a stále největší kosmické zařízení na světě nacházející se v Kazachstánu. Dnes už nejde o tajný projekt Sovětského svazu a navštívit jej může každý.
Naše stále větší znalosti o Sluneční soustavě vedou k přehodnocení dříve přijímaných faktů, a tak zatímco se většina z nás ve škole učila o devíti planetách, dnes jich školákům stačí vyjmenovat pouze osm. Pluto bylo v roce 2006 degradováno na trpasličí planetu.
Snímek znázorňuje mladou galaxii, která zachytila menší systém bohatý na plyny a do okolního prostoru vyslala proudy hvězd a prachu. Vědcům připomíná mytickou Medusu.
Kromě několika zbloudilých planet, které se vlivem souhry nepříznivých okolností ocitly v mezihvězdném prostoru, jsou všechny námi známé planety připoutány ke svým mateřským hvězdám. To ale nemusí být univerzální pravidlo. Podle nové studie vědců z japonské Národní astronomické observatoře by planety mohly vznikat i kolem supermasivních černých děr.
Dva nejbližší měsíce poslední planety naší Sluneční soustavy jsou skutečnými mistry akrobacie. Alespoň tak to vypadá podle animace, kterou zveřejnili vědci z NASA. Oběžné dráhy malých měsíců Naiad a Thalassa jsou si tak blízké, že jejich trasu experti nazvali uhýbací tanec.
Miriády hvězd Mléčné dráhy na jediném snímku. Takový je vedlejší výsledek roční práce satelitu TESS, jehož primárním cílem je objevování nových světů, takzvaných exoplanet.
Černé díry známe zpravidla jako giganty několikrát větší než je naše Slunce či jako supermasivní monstra v srdcích galaxií. Nyní však vědci z Ohio State University objevili vůbec nejmenší detekovanou černou díru, která může představovat zcela novou třídu těchto tajemných objektů.
Sonda Juno, která už tři roky krouží kolem Jupiteru a sbírá cenná data o této fascinující planetě, odeslala vědcům z NASA famózní snímek zachycující atmosférický jev na severní polokouli známý jako Jet N3.
Na YouTube kolují miliardy videí, některé jsou povedené, jiné nestojí ani za shlédnutí. My jsme narazili na jedno, které je sice čistou fikcí, ale svojí nápaditostí rozhodně budí pozornost. Jak by to vypadalo, kdyby se na obloze místo Měsíce objevil třeba Mars nebo dokonce druhá Země?
