Sedmnáctiletý stážista Wolf Cukier objevil exoplanetu, která je 6,9krát větší než Země a jde o teprve třináctou známou planetou svého druhu. Mladíkovi se tento objev podařil již třetí den po zapojení do programu NASA, který se zaměřuje na hledání planet mimo Sluneční soustavu.
Bajkonur je nejstarší a stále největší kosmické zařízení na světě nacházející se v Kazachstánu. Dnes už nejde o tajný projekt Sovětského svazu a navštívit jej může každý.
Naše stále větší znalosti o Sluneční soustavě vedou k přehodnocení dříve přijímaných faktů, a tak zatímco se většina z nás ve škole učila o devíti planetách, dnes jich školákům stačí vyjmenovat pouze osm. Pluto bylo v roce 2006 degradováno na trpasličí planetu.
Snímek znázorňuje mladou galaxii, která zachytila menší systém bohatý na plyny a do okolního prostoru vyslala proudy hvězd a prachu. Vědcům připomíná mytickou Medusu.
Kromě několika zbloudilých planet, které se vlivem souhry nepříznivých okolností ocitly v mezihvězdném prostoru, jsou všechny námi známé planety připoutány ke svým mateřským hvězdám. To ale nemusí být univerzální pravidlo. Podle nové studie vědců z japonské Národní astronomické observatoře by planety mohly vznikat i kolem supermasivních černých děr.
Dva nejbližší měsíce poslední planety naší Sluneční soustavy jsou skutečnými mistry akrobacie. Alespoň tak to vypadá podle animace, kterou zveřejnili vědci z NASA. Oběžné dráhy malých měsíců Naiad a Thalassa jsou si tak blízké, že jejich trasu experti nazvali uhýbací tanec.
Miriády hvězd Mléčné dráhy na jediném snímku. Takový je vedlejší výsledek roční práce satelitu TESS, jehož primárním cílem je objevování nových světů, takzvaných exoplanet.
Černé díry známe zpravidla jako giganty několikrát větší než je naše Slunce či jako supermasivní monstra v srdcích galaxií. Nyní však vědci z Ohio State University objevili vůbec nejmenší detekovanou černou díru, která může představovat zcela novou třídu těchto tajemných objektů.
Sonda Juno, která už tři roky krouží kolem Jupiteru a sbírá cenná data o této fascinující planetě, odeslala vědcům z NASA famózní snímek zachycující atmosférický jev na severní polokouli známý jako Jet N3.
Na YouTube kolují miliardy videí, některé jsou povedené, jiné nestojí ani za shlédnutí. My jsme narazili na jedno, které je sice čistou fikcí, ale svojí nápaditostí rozhodně budí pozornost. Jak by to vypadalo, kdyby se na obloze místo Měsíce objevil třeba Mars nebo dokonce druhá Země?
Objekt, který byl v době svého objevu na obloze jasnější než Venuše, je ve skutečnosti explozí supernovy, tedy konečnou fází života masivní hvězdy. Podívejte se na detailní snímek z observatoře Chandra.
Až jednou nadejde čas, kdy se Země stane neobyvatelnou a lidstvo bude u toho, přesun na jinou obyvatelnou planetu bude stále jen zbožné přání. Taková je realita podle Michela Mayora, švýcarského astrofyzika a držitele letošní Nobelovy ceny za fyziku.
Přestože se indická vesmírná mise Chandrayaan-2 po ztrátě přistávacího modulu Vikram jeví jako neúspěšná, ze sondy obíhající kolem Měsíce stále přicházejí data. Nejnovější snímky, které indická kosmická agentura obdržela, přitom ukazují lunární povrch v zatím nepoznaných detailech.
Neznámé objekty, které se na konci září objevily nad jihoamerickým Chile, nebyly podle odborníků meteority, byť je připomínaly. Vyšetřovatelé se nyní snaží zjistit, o jaký jev se jednalo.
Prstence druhé největší planety sluneční soustavy přitahují astronomy od první chvíle, co je objevili. Není proto divu, že vědci i letos využili přiblížení Saturnu na minimální možnou vzdálenost od Země a planetu zdokumentovali.
Nové počítačové modely naznačují, že Venuše mohla být zhruba před 700 miliony lety obyvatelná. Vědci z Goddardova kosmického střediska dospěli k závěru, že náš planetární soused pravděpodobně udržoval vodu v tekutém skupenství po dobu dvou až tří miliard let.
