bratr ježíše

Jedním z nejkrvavějších konfliktů historie bylo potlačení tchajpchingského povstání v Číně v letech 1851 – 1864. Odhaduje se, že během povstání zemřelo násilnou smrtí 20 – 30 miliónů lidí. Přitom příčinou konfliktu byl duševně pomatený člověk přesvědčený o tom, že je mladším bratrem Ježíše Krista. Říkal si Chung Siou-čchüan.


Zrod vůdce

Tento muž se narodil jako Hong Huoxiu 1. ledna 1814 do zemědělské rodiny. Jako mladý projevoval více zájem o studium než o zemědělství, a tak jej rodiče finančně podporovali, co to šlo. Jenže nedostatek financí vedl k tomu, že se mu nedařilo složit úřednické zkoušky. Úspěšné složení testů vyžadovalo značné uplácení zkoušejících, ale finanční možnosti rodiny dosáhly svého dna. Pětkrát neuspěl a nervově se sesypal. Od té doby se začaly dít děsivě věci.

Hong začal mít noční můry a vidiny. Ve snech se mu údajně zjevovaly dvě postavy, které jej považovaly za muže, jež má zbavit svět démonů a zla. Ve skutečnosti se Hong v démona proměnil. Změnil si jméno a vydal se pošesté skládat zkoušku. Neuspěl. Přestal studovat a začal objevovat taje křesťanství.

Související:
Fanatičtí Thugové zavraždili v Indii ve jménu bohyně Kálí miliony lidí

V postavách ve snech identifikoval Boha a Ježíše Krista a na základě snů dospěl k závěru, že on sám je Ježíšovým bratrem. Ve jménu nové víry začal autoritativně kázat, ale hlavně ničit. Nejprve drancoval čínské a buddhistické modly ve městě, kde žil. K jeho tažení se začali přidávat i další neúspěšní nemovití studenti a z osobní rebelie se stalo masové drancování. To vše se odehrávalo do roku 1850.

Povstání a cesta do pekla

Po přelomu století měl Chung Siou-čchüan tolik přívrženců, že v roce 1851 samozvaně vyhlásil ve východní Číně Nebeskou říši velkého míru (některé prameny uvádějí Nebeskou říši velké rovnosti) nezávislou na Číně. Tento akt vešel do dějin jako tchajpchingského povstání. Čína se v té době potýkala s mnoha problémy, a tak se zpočátku samozvanému vůdci dařilo.

boj o nanking
Boj o Nanking

Povstalci, mezi nimiž byli většinou rolníci, nejprve dobyli město Tianjing, které Chung Siou-čchüan přejmenoval na Nanking a prohlásil jej za hlavní město nové říše. Odtud vládl z nově vybudovaného paláce a také se snažil o diplomatické styky s Evropany. Veškeré evropské země se ale od povstalců distancovaly.

Jenže méně někdy znamená více a Chung Siou-čchüanova touha po dalším dobývání vedla ke krvavé likvidaci jeho říše. Povstalci se roku 1860 pokusili obsadit Šanghaj. To se jim nepodařilo. Ztráty na životech utrpěly obě strany, ale tento konflikt se stal předzvěstí konce Nebeské říše velkého míru. Čína zformovala velkou armádu s jediným cílem, sprovodit Chung Siou-čchüana i celou jeho říši ze světa.

Související:
Číňané mohli obeplout svět o století dříve než Evropané

Když Chung Siou-čchüan věděl, že se blíží konec jeho snu, spáchal v roce 1864 sebevraždu, ale ještě předtím předal vládu patnáctiletému synovi. Čínská armáda za pomoci evropských sil jen o několik dní později Nanking dobyla, generálové tělo vůdce vyjmuli z hrobu a ostatky, které spálili, vystřelili z děla.

Následné události byly čistou hrůzou. Vojáci začali drancovat město. Odhaduje se, že mezi 19. a 21. červencem 1864 bylo vládními jednotkami pobito 100 000 lidí a další stovky tisíc jich zabili při pokračujících nepokojích po celé východní Číně. Až v roce 1871 byly zlikvidovány poslední zbytky rebelů. Některé zdroje uvádějí, že během povstání mohlo zemřít až 30 miliónů lidí, což z tohoto konfliktu dělá nejkrvavější občanskou válku dějin.

Zdroje: J. K. Fairbank – Dějiny Číny
Fotky: Volná díla





Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Světoběžník na domovskou stránku
Seznam.cz






Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz


Související