To, že režimy celého světa vyvíjely snahy o převratný objev na poli armádních strategií, je skutečností mnohokrát potvrzenou. A nešlo jen o výkonnější zbraně či superrychlé letouny. Do popředí zájmu vědců se dostaly i pokusy s lidmi s cílem zvýšit potenciál vojáků nebo třeba účinně ovládnout mysl narušitelů. Tzv. ruský spánkový experiment se tváří být jedním z těchto případů.
Válečné úsilí na všech frontách
Když byl Sovětský svaz napaden Hitlerovými vojsky, začaly zde těžké časy. Válečné snažení sice hrdě odolávalo nepříteli, ale žádalo si stále více těch, kteří by neúnavně bojovali za vlast. To bylo nejen nákladné, ale rovněž kvantitativně omezené. A tak zatímco na frontě probíhaly boje s nepřítelem, ve výzkumných centrech byl spuštěn boj lidského umu s experimentální vědou.
Místo drog plyn aneb Z bláta do louže
Ruští vědci si pohrávali s myšlenkou vytvoření jakéhosi lepšího prototypu vojáka. Muže, který vydrží bojovat z plných sil celé dny bez potřeby spánku. To by mohlo válku jisto jistě zvrátit v definitivní vítězství nad německými agresory.
Byla tak údajně zvolena skupina pěti válečných zajatců, na kterých měl pokus proběhnout. Výměnou za to, že k tomuto poskytnou součinnost, jim byla slíbena svoboda. Jejich úkol byl prostý, třicet dnů vydržet v jedné místnosti a inhalovat látku pojmenovanou jako Nikolajevův plyn. K dispozici měli jídlo, pití, toaletní potřeby i řadu věcí pro volnočasové aktivity. Mohli si tak pokojně číst, hrát karty, ale i povídat nad hrnkem čaje. A několik málo dnů to tak opravdu bylo.
Potom ale došlo k obratu, muži mezi sebou přestali komunikovat, co víc, do kamer, které sledovaly dění uvnitř, začali bezdůvodně donášet jeden na druhého. Očividně byli mimo svůj klasický psychický stav. To se ale mělo ještě zhoršit.
Experiment, který se zvrhl
K prvnímu děsivému zlomu došlo v den devátý. Jeden z vězňů začal běhat po místnosti a ječel jako smyslů zbavený. V tomto transu byl celé tři hodiny. Zarážející byla i reakce ostatních pokusných osob, neboť ty na situaci nijak nereagovaly, dál jen nezúčastněně koukaly do prázdna či šeptaly bludy, které už postrádaly zcela smysl.
Situace se v dalších dnech ještě vyhrotila. Tento záchvat postihl i dalšího muže. Všichni se pak začali chovat jako monstra. V místnosti řádili a vše ničili. Svými exkrementy pošpinili listy knih z knihovny a následně jimi překryli skla, skrze která byli pozorováni. Už byl slyšet jen křik, šílená směsice euforie a bolesti. Pak najednou z ničeho nic nastalo ticho. Nikdo nemluvil, nehýbal se, jako by ani nedýchal.
Vědecký personál se po několika dnech rozhodl do místnosti vstoupit a prověřit, jak se věci mají. To oznámili pokusným osobám skrze rozhlas. Muži se konečně odmlčeli, začali vykřikovat, že nechtějí, aby někdo vešel, a už vůbec, že nechtějí být osvobozeni od těchto čtyř stěn a hlavně od pravidelné dávky plynu, na kterém se během krátké doby stali abnormálně závislí.
Fotografie z údajného experimentu:
Zaskočení vědci ještě dalších 24 hodin přemýšleli, jak situaci vyřešit. Patnáctý den experimentu místnost přeci jen otevřeli. Boty jim zvlhly krví, která vytékala z mrtvoly, ležící uprostřed. Tělo bylo potrhané jako od divoké zvěře, hrudník byl doslova otevřený, střeva vytahaná, vnitřnosti stejně tak. Po prvním příšerném pohledu následoval šok další. Pokusné osoby se proměnily k nepoznání, všichni byli zkrvavení, měli vykousané maso z vlastních těl, oči zalité závojem šílenství. Místo běžné stravy očividně začali pojídat jeden druhého. Experiment byl okamžitě ukončen s další hrůzu nahánějící dohrou, nakonec nikdo ze zkoumaných nepřežil.
Pravda nebo fake news?
Jakkoliv děsivě příběh zní a dokonce jej podporuje i několik domnělých fotografií, nejspíše k tomuto nikdy nedošlo. Jediný anonymní zdroj se odkazuje na jakýsi vědecký deník, který nikdo jiný nikdy neviděl. Žádný relevantní pramen už o pokusu nehovoří. A tak namísto dalšího dechberoucího vědeckého experimentu na hranici lidskosti se s největší pravděpodobností jedná jen o jednu z mnoha tzv. městských legend, příběhů vymyšlených a zacílených pouze na to šokovat veřejnost.
Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata spjatá s historií, urbexem, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).
Jestli to bylo za druhé světové války, tak jakožto nepovedený experiment se to s velkou pravděpodobností „zametlo pod koberec“. A velkou roli tam měla NKVD, buď už při realizaci takovýmch pokusů nebo jenom při „úklidu“.
Zajatci, pokud pokus přežili, byli popraveni a jejich těla zmizela, zařízení bylo demontováno, lidi, kteří byli u experimentu, byli posláni do ztracených pozic na frontu, kde obvykle padli nebo rovnou do trestných praporů, vědci pod nějakými záminkami popraveni nebo posláni do nejhorších gulagů, kde jakožto nezvyklí na těžkou práci rychle zemřeli…
Je to fake pane redaktore, to ještě nevíte?
Asi ste to nečetl do konce. A redaktor není pan, ale paní nebo slečna 🙂
Zase jedna z prdu kulička
Super, že jste nám o sobě něco řekl. 🙂