Naše planeta prochází neustálými změnami a ačkoliv to na první pohled nemusí být patrné, je neklidná a její póly putují. V případě geografických pólů tomu tak samozřejmě není, ty jsou na stále stejném místě, ale jejich magnetické protějšky jsou v neustálém pohybu.
Snímek znázorňuje mladou galaxii, která zachytila menší systém bohatý na plyny a do okolního prostoru vyslala proudy hvězd a prachu. Vědcům připomíná mytickou Medusu.
Příchod Homo sapiens do Evropy před 40 000 lety nemusel být důvodem zániku neandrtálců, tvrdí autoři nové studie publikované v periodiku Plos One. Tím zcela vyvracejí dlouho přijímanou teorii, která vymření neandrtálců s činností člověka moudrého spojuje.
Kromě několika zbloudilých planet, které se vlivem souhry nepříznivých okolností ocitly v mezihvězdném prostoru, jsou všechny námi známé planety připoutány ke svým mateřským hvězdám. To ale nemusí být univerzální pravidlo. Podle nové studie vědců z japonské Národní astronomické observatoře by planety mohly vznikat i kolem supermasivních černých děr.
Dva nejbližší měsíce poslední planety naší Sluneční soustavy jsou skutečnými mistry akrobacie. Alespoň tak to vypadá podle animace, kterou zveřejnili vědci z NASA. Oběžné dráhy malých měsíců Naiad a Thalassa jsou si tak blízké, že jejich trasu experti nazvali uhýbací tanec.
James Lovelock, slavný britský vědec a futurolog, letos oslavil sté narozeniny. I přes svůj vysoký věk má stále co říci a nejsou to zrovna optimistické vize. Muž, který v šedesátých letech jako první vyslovil obavy z ekologické krize, ve své nové knize Novacene: The Coming Age of Hyperintelligence varuje lidstvo před nástupem umělé inteligence.
Miriády hvězd Mléčné dráhy na jediném snímku. Takový je vedlejší výsledek roční práce satelitu TESS, jehož primárním cílem je objevování nových světů, takzvaných exoplanet.
Černé díry známe zpravidla jako giganty několikrát větší než je naše Slunce či jako supermasivní monstra v srdcích galaxií. Nyní však vědci z Ohio State University objevili vůbec nejmenší detekovanou černou díru, která může představovat zcela novou třídu těchto tajemných objektů.
Sonda Juno, která už tři roky krouží kolem Jupiteru a sbírá cenná data o této fascinující planetě, odeslala vědcům z NASA famózní snímek zachycující atmosférický jev na severní polokouli známý jako Jet N3.
Na YouTube kolují miliardy videí, některé jsou povedené, jiné nestojí ani za shlédnutí. My jsme narazili na jedno, které je sice čistou fikcí, ale svojí nápaditostí rozhodně budí pozornost. Jak by to vypadalo, kdyby se na obloze místo Měsíce objevil třeba Mars nebo dokonce druhá Země?
Objevení ozonové díry nad Antarktidou vyvolalo v roce 1982 doslova revoluci v přístupu k životnímu prostředí. Vědci z NASA oznámili, že díra je v současné době nejmenší od svého objevení před 37 lety. Situace není ale tak růžová, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Objekt, který byl v době svého objevu na obloze jasnější než Venuše, je ve skutečnosti explozí supernovy, tedy konečnou fází života masivní hvězdy. Podívejte se na detailní snímek z observatoře Chandra.
Hurikány jsou jedna věc. Zemětřesení druhá. Až dosud si vědci tyto dva přírodní jevy příliš nespojovali. Daný postoj je ale třeba přehodnotit, protože podle nové studie se tyto dvě nebezpečné události vzájemně nevylučují a navíc jeden živel může živit druhý.
Až jednou nadejde čas, kdy se Země stane neobyvatelnou a lidstvo bude u toho, přesun na jinou obyvatelnou planetu bude stále jen zbožné přání. Taková je realita podle Michela Mayora, švýcarského astrofyzika a držitele letošní Nobelovy ceny za fyziku.
Lidé žijící před stovkami tisíc let neměli moc možností, jak nakládat s ulovenou kořistí. Vědci až doposud předpokládali, že naši dávní předci vše z úlovku bezprostředně po ulovení zkonzumovali. Nyní ale objevili důkazy, že už v paleolitu se část kořisti nechávala stranou na horší časy, konkrétně jde o kostní dřeň.
Přestože se indická vesmírná mise Chandrayaan-2 po ztrátě přistávacího modulu Vikram jeví jako neúspěšná, ze sondy obíhající kolem Měsíce stále přicházejí data. Nejnovější snímky, které indická kosmická agentura obdržela, přitom ukazují lunární povrch v zatím nepoznaných detailech.
