Objevení ozonové díry nad Antarktidou vyvolalo v roce 1982 doslova revoluci v přístupu k životnímu prostředí. Vědci z NASA oznámili, že díra je v současné době nejmenší od svého objevení před 37 lety. Situace není ale tak růžová, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Objekt, který byl v době svého objevu na obloze jasnější než Venuše, je ve skutečnosti explozí supernovy, tedy konečnou fází života masivní hvězdy. Podívejte se na detailní snímek z observatoře Chandra.
Hurikány jsou jedna věc. Zemětřesení druhá. Až dosud si vědci tyto dva přírodní jevy příliš nespojovali. Daný postoj je ale třeba přehodnotit, protože podle nové studie se tyto dvě nebezpečné události vzájemně nevylučují a navíc jeden živel může živit druhý.
Až jednou nadejde čas, kdy se Země stane neobyvatelnou a lidstvo bude u toho, přesun na jinou obyvatelnou planetu bude stále jen zbožné přání. Taková je realita podle Michela Mayora, švýcarského astrofyzika a držitele letošní Nobelovy ceny za fyziku.
Lidé žijící před stovkami tisíc let neměli moc možností, jak nakládat s ulovenou kořistí. Vědci až doposud předpokládali, že naši dávní předci vše z úlovku bezprostředně po ulovení zkonzumovali. Nyní ale objevili důkazy, že už v paleolitu se část kořisti nechávala stranou na horší časy, konkrétně jde o kostní dřeň.
Přestože se indická vesmírná mise Chandrayaan-2 po ztrátě přistávacího modulu Vikram jeví jako neúspěšná, ze sondy obíhající kolem Měsíce stále přicházejí data. Nejnovější snímky, které indická kosmická agentura obdržela, přitom ukazují lunární povrch v zatím nepoznaných detailech.
Neznámé objekty, které se na konci září objevily nad jihoamerickým Chile, nebyly podle odborníků meteority, byť je připomínaly. Vyšetřovatelé se nyní snaží zjistit, o jaký jev se jednalo.
Prstence druhé největší planety sluneční soustavy přitahují astronomy od první chvíle, co je objevili. Není proto divu, že vědci i letos využili přiblížení Saturnu na minimální možnou vzdálenost od Země a planetu zdokumentovali.
Nové počítačové modely naznačují, že Venuše mohla být zhruba před 700 miliony lety obyvatelná. Vědci z Goddardova kosmického střediska dospěli k závěru, že náš planetární soused pravděpodobně udržoval vodu v tekutém skupenství po dobu dvou až tří miliard let.
Hubbleův teleskop zachytil dvě spojující se galaxie. V daleké budoucnosti se i naše Mléčná dráha střetne s galaxií v Andromedě a vznikne tak zcela jiný vesmírný útvar.
Vědci zjistili, že většina vzorků odebraných volně žijícím delfínům na Floridě obsahuje patogen, který odolává minimálně jednomu antibiotiku. Studie upozorňuje, že rezistence u delfínů odráží trend pozorovaný u lidí.
Nedávno zveřejněný výzkum využívající data z kosmické sondy Cassini, která před dvěma lety dokončila svoji dvacetiletou misi při zkoumání Saturnu, jeho prstenců a měsíců, představuje nový scénář o charakteru jezer na Titanu.
Větvící se síť ledovců v jihovýchodním Grónsku, která ústí do fjordu Sermilik, se v posledním půlstoletí výrazně změnila. Při porovnání snímků pořízených družicí v rámci projektu Landsat z let 1972 a 2019 jsou rozdíly patrné na první pohled.
Nejnovější data z přístroje AIRS, který monitoruje stav ovzduší z paluby satelitu Aqua, ukazují, jak oxid uhelnatý postupuje západně atmosférou ve výšce přibližně 5,5 kilometrů nad Amazonií.
NASA plánuje do roku 2024 vyslat na Měsíc lidskou posádku včetně ženy. Bude tak prvním zástupcem něžného pohlaví, který stane na povrchu jiného vesmírného tělesa. Uskuteční se tak v rámci projektu Artemis.
Po odhalení mikroplastů v pitné vodě a nápojích přicházejí vědci s dalším znepokojujícím zjištěním. Malé plastové částice byly rovněž zjištěny ve sněhové pokrývce v Arktidě a v Alpách.
