jezero

Kolébka evropské civilizace, kultury a filozofie, to je krásné starobylé Řecko. Rok co rok se stává cílem turismu a má co nabídnout. Slunné pláže, teplé moře a prvotřídní rekreační služby. Pro milovníky poznávací turistiky je zde však také plno míst k výletům. Z přírodních krás za návštěvu určitě stojí největší sladkovodní jezero Kréty, Kournas.


Řecký ostrov zrodil vládce bohů – Dia

Kréta, řecky Κρήτη, je ostrov opředený legendami. Dle jedné prastaré pověsti se právě zde narodil vládce řeckých bohů – Zeus. 

Zeus byl synem mocného titána Krona a Rhey. Nebyl to jejich první syn. Byl však jediný, kterého Rheya dokázala před Kronem ochránit. Ten totiž každého svého syna spolkl. Proroctví mu totiž předpovědělo, že jeden z jeho synů jej svrhne. To nehodlal dopustit a lásku k moci tak upřednostnil před láskou k vlastním dětem.

Dia jeho matka schovala v jeskyni a Kronovi místo něj dala pozřít kámen zabalený do dětských plen. Když Zeus vyrostl, skutečně se utkal se svým otcem. Byla to mohutná bitva, která trvala deset let. Spojenců i protivníků bylo mnoho, nakonec byl však Kronos i ostatní titáni poražen. A Zeus, spolu se svými osvobozenými sourozenci, si rozdělil vládu nad světem. Sám stanul v čele božstev a stal se bohem nebes, hromů a blesků. Z hory Olymp dohlížel na pořádek světa vysloužil si přívlastek „otec bohů a mužů“.

Kréta a Kournas

Ostrov Kréta se rozkládá na více než 8 200 km2. Jeho rozloha z něj činí největší řecký ostrov. Leží ve Středozemním moři, na severu je omýván Egejským a z jihu Libyjským mořem. Tento překrásný subtropický ostrov je plný vysokých hor, jeskyní, hlubokých kaňonů a náhorních plošin. Čeho však dostatek nemá, jsou sladkovodní jezera. 

To největší a ve skutečnosti jediné velké přírodní sladkovodní jezero na ostrově leží necelých 10 km na jih od centra Georgiopouli a asi 50 km východně od Chanie. Nedaleko níž, na místním letišti, usedají letadla s turisty. Jmenuje se Kournas. Jezero bylo vytvořeno nahromaděním podzemních vod, je unikátním ekosystémem pro vzácné rostliny i živočichy a jako takové je chráněno v rámci programu „Natura 2000“. 

Je to obrovské, asi 1 km dlouhé jezero s termálními prameny. Hluboké je několik desítek metrů a skrývá množství ryb i kraby, nejedovaté vodní hady a vodní želvy. Všude u břehu běhají kachny, které jsou na přítomnost člověka již zcela zvyklé. Chovají se mírně a spořádaně, a tak kouzlo místa spíše doplňují, než narušují. Z upravené pláže je umožněn vstup do vody, který je pozvolný. Voda je nádherně čistá a okolí jezera je dokonale uklizené. Aby byl pořádek zachován, přístup k němu je možný pouze bez použití motorových vozidel. Pěší túra však není dlouhá, k jezeru to je z místní vesnice jen několik málo stovek metrů.

Mnozí turisté toto místo volí nikoliv jako cíl výletu, ale svoji dovolenou tu přímo tráví. Ubytovat se mohou v karavanu, stanu nebo v nedaleké vesnici. K dispozici je zde řada obchodů i taveren, které nabízejí vše potřebné. Posezení u sklenky vína a výhled na jezero je nezapomenutelným zážitkem. Rozsáhlou vodní plochu lemují skalnaté útvary plné cest, zapadlých domků a pasoucích se koz a ovcí, stejně jako olivové háje. Jak se říká, je to zde doslova balzám na duši.

Galerie:

I jezero má svoji legendu. A ne jednu

Neposkvrněná krása tohoto jezera je spojena s neposkvrněnou čistotou místní dívky. Coby dcera kněze byla poslední pannou na ostrově. Ostatní kréťané žili nečestně, života užívali plnými doušky a zapomínali přitom na dobré mravy. Bůh (že by Zeus?) již nevydržel pohled na onu zkaženou lidskou společnost a seslal mohutnou bouři, která způsobila potopu a měla zaplavit ono lidské smetí. Bouře zničila vše a všechny zlé.

Jenže ona ctnostná dívka přežila, neboť její srdce i duše byli čisté. A vodní prostor kolem ní zůstal sladký, nikoliv slaný jako slzy těch, kteří v poslední chvíli boží zkázy litovali svého zhýralého života. A její duše tu, dle tradice, dlí navěky. Říká se, že každou půlnoc vystupuje dívka z jezera, aby nakrmila zlatou rybku, která v něm přebývá. Díky tomu je zajištěna čistota jezera na další den. 

Jiná verze legendy hovoří o dívčině, coby víle, která si za měsíčního svitu uprostřed jezera češe své dlouhé vlasy a svojí dobrotou chrání místní faunu i flóru.

A do třetice. Místní obyvatelé dlouho věřili, že je jezero bezedné. Díky své tmavě modré vodě bylo totiž obtížné dohlédnout až zcela dospod. Dnes už víme, že je jezero skutečně hluboké, dno ale má. 





Další čtení