radyně

Dříve jeden z nejznámějších českých hradů dnes připomínají už jen ruiny a vyhlídková věž. Je skryt na výšině uprostřed lesů. Říká se mu také Radyně.


Místo, jež nechal postavit sám Karel IV.

Na kopci nazývaném Radyně nechal Karel IV. zbudovat hrad, který nazval v překladu „Karlova koruna“. Jak bývalo zvykem, panovníci tímto dávali najevo, kdo inicioval a financoval honosné stavby. Netřeba připomínat další z jeho hradů, známý Karlštejn.

A stejně jako v případě Karlštejnu, i zdejší královský hrad byl zbudován na dříve kultovním místě. Od pradávna tu byla skála, která se stala místem řady obřadů. Samotný kořen názvu „rad“ údajně znamená poradu či věštbu. Ať už společenské, či spíše mýtické obřady, rozhodně se tu lidé setkávali za účelem společného cíle.

Proč není známý pod svým původním jménem

Stavba je zmiňována od roku 1361, kdy významově nahradila sousední hrad ve Starém Plzenci. Byť sám císař určil jeho název, neujal se. Místní jej nadále nazývali dle kopce, na němž stál. A tak to zůstalo až do dnešních dní.

Místo na výlet jako stvořené

Rok co rok sem zavítá řada turistů, láká je nejen historie místa, ale rovněž nádherný výhled do okolí. Na místo se dá dojet autem a pak už je to jen kousek stoupání na zříceninu hradu. Často sem ale míří i zastánci pěší či cyklo turistiky.

Pro turisty vznikl v blízkém okolí i hostinec, který slouží nejen k občerstvení, je i místem konání svatebních hostin či oslav jiných významných událostí.

Při Radyni se také konají mnohé kulturní akce jako šermířské boje, středověké víkendy a podobně.

Jako tip na výlet je Radyně vynikající možností strávit příjemné odpoledne, dozvědět se něco zajímavého a načerpat síly uprostřed krásné zeleně. A to při minimálních finančních nákladech.

Nejen ti, kteří to sem mají dál, mohou návštěvu Radyně spojit i s dalšími turisticky vyhledávanými lokalitami, kterými se Plzeňský kraj jen hemží.

Kopec mýty opředený

Jelikož se dříve jednalo o kultovní místo, nepřekvapí, že kopec má i svoji legendu. Některé zdroje uvádějí, že se jedná o lokalitu se zvláštní energií jako pozůstatek mimozemské civilizace. Onen pradávný kult tak měl ctít právě tyto nám povýšené bytosti. Měla tu být i svatyně, na níž byly dávány oběti. Jakého charakteru tyto obětiny byly, se dnes už neví.

Další legenda hovoří o zlém zemanovi a údajném zakladateli hradu, Radoušovi. Ten jako by pozbyl citů. Nechal zabíjet všechny své manželky i vlastní děti. Snad jako trest za své nelidské skutky má na místě bývalého hradu na věky dlít a po nocích strašit jako Bohem zapovězený přízrak.

Tato legenda vznikla v hlavě Václava Hájka z Libočan, a byť se mezi místními ujala, neopírá se o pravdu. Pokud kdy nějaký zlý Radouš vůbec žil, rozhodně nebyl zakladatelem hradu Radyně.


Galerie:





Další čtení