U lidí s oslabenou imunitou může vzniknout těžká toxoplazmóza, která vede k poškození očí a dalších orgánů včetně mozku.

U lidí s oslabenou imunitou může vzniknout těžká toxoplazmóza, která vede k poškození očí a dalších orgánů včetně mozku.
Cotardův syndrom je také známý pod pojmem syndrom chodící mrtvoly. Nemocný nabývá dojmu, že mu chybějí části těla, umírá či neexistuje.
Záškrt je infekční onemocnění, které přenáší bakterie Corynebacterium diphtheriae. Jedná se o jednu z nemocí, kterou se podařilo díky očkování téměř vymýtit.
Přinášíme vám přehled nejspolehlivěji zdokumentovaných případů pacientů, kteří se zřejmě HIV zcela zbavili. Je jich velmi málo.
Jakkoliv se historie modrých lidí z Kentucky může zdát jen jako jedna z mnoha městských legend, v tomto případě se o žádnou fámu nejedná.
Některé viry jsou člověku vysoce nebezpečné a přestože si moderní medicína dokázala s většinou z nich poradit, stále hrozí nebezpečí od nových a neznámých druhů.
Ještě na počátku 19. století se předpokládalo, že nemoci způsobují škodlivé výpary či jiné podobné příčiny. Až na konci století došlo k průlomu díky usilovné práci lékařů.
Michel Lotito jedl hřebíky, dřevo a další drobnosti. Postupně se vypracovával k větším předmětům a nakonec skončil u letadla.
V současnosti panuje obecná shoda, že pandemie HIV/AIDS má svůj počátek ve 20. letech 20. století v Kongu, kde zřejmě došlo k mutaci šimpanzího viru SIV, se kterým si lidská imunita bez obtíží poradí. Vir se však vyvinul do dvou nových kmenů označených HIV-1 a HIV-2.
Trachom je světově nejčastější příčina oslepnutí způsobená bakteriální infekcí, které se dá zabránit. V zemích třetího světa však stále představuje problém. Eliminovat se ji podařilo v Gambii.
Psal se rok 1968 a zatímco Československo žilo pražským jarem, v jihovýchodní Asii se objevilo ohnisko nového kmene chřipky, která později vešla ve známost jako hongkongská.
Ještě v 19. století byla dětská úmrtnost běžným jevem. Ten, kdo ve středověku přečkal dětství, měl vcelku slušnou šanci dožít se alespoň čtyřicítky. K nejčastějším příčinám úmrtí těch nejmenších patřil psotník.
Kurděje, dnes téměř nevyskytující se onemocnění, v minulosti zabíjelo více než války. Oběťmi byli převážně námořníci a objevitelé, ale nemoc se vyskytovala i mezi chudými vrstvami společnosti.
Se vzteklinou se lidstvo setkává již tisíce let a i přes výrazné úspěchy spojené s očkováním zvířat představuje tato hrůzná nemoc v rozvojových zemích smrtelné nebezpečí.
Pravé neštovice jsou jedinou lidskou nemocí, která byla zcela vymýcena, a to díky celosvětovému očkovacímu úsilí. Do roku 1978, kdy se tato choroba objevila naposledy, na ni zemřelo jen ve 20. století kolem 300 milionů lidí.
První dekády minulého století nebyly na epidemie a pandemie strohé. Ještě než svět po první světové válce ochromila pandemie španělské chřipky, Čínu zachvátila velká epidemie zabijáckého plicního moru.