Objekt, který byl v době svého objevu na obloze jasnější než Venuše, je ve skutečnosti explozí supernovy, tedy konečnou fází života masivní hvězdy. Podívejte se na detailní snímek z observatoře Chandra.


Objekt, který byl v době svého objevu na obloze jasnější než Venuše, je ve skutečnosti explozí supernovy, tedy konečnou fází života masivní hvězdy. Podívejte se na detailní snímek z observatoře Chandra.

Až jednou nadejde čas, kdy se Země stane neobyvatelnou a lidstvo bude u toho, přesun na jinou obyvatelnou planetu bude stále jen zbožné přání. Taková je realita podle Michela Mayora, švýcarského astrofyzika a držitele letošní Nobelovy ceny za fyziku.

Přestože se indická vesmírná mise Chandrayaan-2 po ztrátě přistávacího modulu Vikram jeví jako neúspěšná, ze sondy obíhající kolem Měsíce stále přicházejí data. Nejnovější snímky, které indická kosmická agentura obdržela, přitom ukazují lunární povrch v zatím nepoznaných detailech.

Neznámé objekty, které se na konci září objevily nad jihoamerickým Chile, nebyly podle odborníků meteority, byť je připomínaly. Vyšetřovatelé se nyní snaží zjistit, o jaký jev se jednalo.

Prstence druhé největší planety sluneční soustavy přitahují astronomy od první chvíle, co je objevili. Není proto divu, že vědci i letos využili přiblížení Saturnu na minimální možnou vzdálenost od Země a planetu zdokumentovali.

Nové počítačové modely naznačují, že Venuše mohla být zhruba před 700 miliony lety obyvatelná. Vědci z Goddardova kosmického střediska dospěli k závěru, že náš planetární soused pravděpodobně udržoval vodu v tekutém skupenství po dobu dvou až tří miliard let.

Hubbleův teleskop zachytil dvě spojující se galaxie. V daleké budoucnosti se i naše Mléčná dráha střetne s galaxií v Andromedě a vznikne tak zcela jiný vesmírný útvar.

Nedávno zveřejněný výzkum využívající data z kosmické sondy Cassini, která před dvěma lety dokončila svoji dvacetiletou misi při zkoumání Saturnu, jeho prstenců a měsíců, představuje nový scénář o charakteru jezer na Titanu.

NASA plánuje do roku 2024 vyslat na Měsíc lidskou posádku včetně ženy. Bude tak prvním zástupcem něžného pohlaví, který stane na povrchu jiného vesmírného tělesa. Uskuteční se tak v rámci projektu Artemis.

Nejnovější snímek největší planety naší sluneční soustavy pořídil Hubbleův kosmický dalekohled 27. června 2019. Fotografie ve vysokém rozlišení ukazují vědcům současný stav bouří na Jupiteru, který budou porovnávat se staršími snímky.

Jak pěstovat na povrchu Marsu plodiny, aniž bychom museli podniknout rozsáhlé změny v jeho atmosféře? Takovou otázku si položili vědci z NASA a několika univerzit a přišli s překvapivým řešením.

Ve druhé polovině 19. století, když námořníci v jižních mořích objevovali poslední neznámá místa naší planety, používali k navigaci druhou nejjasnější hvězdu na obloze pojmenovanou Eta Carinae. Jen stěží by je napadlo, že o sto let později bude tato jasná hvězda sotva vidět a lidstvo samo stane na počátku kosmického věku.

Ještě několik let, možná i dekád, pravděpodobně potrvá, než člověk poprvé vstoupí na Mars, přesto můžete díky NASA již nyní získat jednosměrnou letenku na rudou planetu, a to dokonce zdarma. Háček je v tom, že vy osobně nepoletíte, přesto se informace o vás na Mars dostane.

Planetka Ultima Thule představuje nejvzdálenější objekt, jaký byl kdy zkoumán. Jeho vzdálenost od Slunce je asi 6,6 miliardy kilometrů a díky misi sondy New Horizons můžeme nahlédnout do tajů formování Sluneční soustavy.

Pomyslný občanský průkaz letos získal přístroj NASA Ozon Monitoring Instrument (OMI), jehož úkolem je sledování stavu ozónové vrstvy. Přístroj je umístěn na satelitu Aura a jeho předpokládaná životnost byla pouhých šest let.

Vědci z NASA připravují na příští týden cvičení, které bude simulovat situaci před dopadem ničivého asteroidu na Zemi. Naše planeta není v bezprostředním ohrožení, ale potenciálně nebezpečné těleso se může objevit zcela nečekaně.