Návštěvníci Kypru se shodují, že jeho severní a jižní část představují dva zcela jiné světy. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že na jihu žijí řečtí Kypřané, kdežto na severu turečtí. Jižní část je členem EU a k její návštěvě postačí platný občanský průkaz.
Vědci z francouzské Univerzity v Toulouse objevili mikroplasty v kapénkách vody mořského příboje. Jedná se tak o další důkaz, že jsou mikročástice plastového odpadu skutečně všude. Podle odborníků by nové zjištění publikované v magazínu Plos One mohlo pomoci k vyřešení záhady, kam plast po rozpadu v moři uniká.
Přestože je pandemie nového koronaviru v naší republice i v sousedních zemích na ústupu, přísná opatření pro přechod hranic se uvolňují jen pozvolna a v případě Polska a Slovenska zatím vůbec. Naopak pro cestu do Rakouska stačí při kontrole předložit negativní test na COVID-19.
První světová válka měla na svědomí mnoho úmrtí. Těla se kupila v nemocnicích a jejich přesun na místo konečného odpočinku komplikoval zoufalý nedostatek pohřebních vozů. V Praze tak nechali vypravit tramvaj, která vozila rakve s těly válečných veteránů k jejich poslední pietě.
Jednou z nejoblíbenějších a nejbližších lokalit je ostrov Korfu. Na toto bezesporu atraktivní místo, kde je architektura stále věrná tradičnímu řeckému stylu, se cestovatelé velmi rádi vracejí a pokud bude skutečně cesta do Řecka umožněna, mnoho českých turistů zakotví právě tam.
Ještě počátkem 20. století takových rohů existovalo několik. Zůstal jen ten nejslavnější a právě u něj se v minulosti odehrálo mnoho velkých debat i demonstrací. V nejdávnější historii zde ale měli právo mluvit jen trestanci odsouzeni na smrt. A pro Londýňany to byla velkolepá podívaná.
Kolský superhluboký vrt dosahuje hloubky 12 261 metrů a dalšímu vrtání zabránila vysoká teplota panující pod povrchem. Během hloubení došlo k mnoha významným objevům, ale také ke zrodu legendy, podle které se průzkumníci provrtali do samotného pekla.
V současné době se dovolená v zahraničí zdá téměř nemožná a je jisté, že většina lidí v létě Česko neopustí. Naše země ale nabízí spousty nádherných míst k prozkoumání. Již od 11. května se otevřou venkovní areály hradů, zámků, zoologických a botanických zahrad.
Překvapivě protichůdné názory mají britští vědci na nošení roušek či jiné ochrany dýchacích cest. Diskuzi vyvolala zpráva od multidisciplinární skupiny DELVE sestavené Královskou společností za účelem vyhodnocování dat během pandemie nového koronaviru.
Čtenář se v publikaci dozví například to, jak se vyvíjely ceny nejčastějších druhů potravin od vzniku samostatné České republiky a jak se měnila jejich spotřeba, nebo třeba, ve kterém kraji je nejmenší či největší rozdíl mezi hrubou měsíční mzdou mužů a žen.
Za posledních třicet let ubylo na celém světě 25 % hmyzu. Takový je výsledek studie, kterou zveřejnil časopis Science. Hmyz je životně důležitou součástí potravinového řetězce a vědci jsou proto závěry studie velmi znepokojeni.
O tom, že v dávné minulosti existoval na Zemi jeden superkontinent zvaný Pangea, máme ponětí snad všichni. Jeho formace proběhla asi před 300 miliony lety. V důsledku pohybu tektonických desek se začal rozdělovat na menší kontinenty a výsledkem tohoto procesu je povrch takový, jaký jej známe dnes.
V aplikaci Google Earth a v dalších online mapách zobrazujících letecké snímky lze objevit mnoho zvláštních věcí, které jsou vidět pouze z ptačí perspektivy. Do dnešního příspěvku jsme vybrali šest snímků, za jejichž vznikem nestojí příroda ani nevysvětlitelné jevy, ale člověk.
Vikingové nebyli jenom bojem ošlehanými mořeplavci, ale po většinu roku byli primárně zemědělci a farmáři. V jejich jídelníčku můžeme najít kořeny různých dnešních alternativních stravovacích návyků. Měli například vlastní obdobu přerušovaného půstu.
Katastrofa zažehnána. Podle ukrajinských médií se požár v blízkosti bývalé jaderné elektrárny Černobyl podařilo uhasit. Přitom ještě dnes ráno se plameny nebezpečně přiblížily k sarkofágu s radioaktivním odpadem z havárie v roce 1986.
Požáry na Ukrajině se přiblížily nebezpečně blízko k bývalé jaderné elektrárně v Černobylu. Podle aktivistů jsou nyní plameny vzdáleny asi necelé 2 kilometry od úložiště radioaktivního odpadu a bojuje s nimi kolem tří stovek hasičů.
