Ostrov Nauru
Foto: Sean Kelleher, CC BY-SA 2.0, Flickr

Ostrovní státeček Nauru je dnes symbolem zmaru. Bezohledné drancování přírody ze strany kolonizátorů i místních obyvatel proměnilo na krátko ostrov v prosperující ekonomiku, jenže přišel pád a krásné místo se stalo chudou a zcela neplodnou zemí.


Oceánie je poseta drobnými ostrovy a ostrůvky. Nádherné tyrkysové laguny s čistými plážemi lákají ke koupání v teplých vodách jižních moří. Zkrátka ráj na Zemi. Na Nauru to ale vzali za jiný konec provazu a jak po něm relativně snadno vyšplhali nahoru, o to drsnější pád je čekal. Nebýt vydatné zahraniční pomoci, by se Nauřané, kterých je aktuálně asi 10 tisíc, potáceli v bídě na hranici přežití.

Ve spárech kolonizátorů

Ostrov o rozloze pouhých 21 km2 dělá z Nauru třetí nejmenší stát na světě. Co se rozlohy týče, menší jsou jen Vatikán a Monako. Mikronésané a Polynésané, kteří Pacifik osídlili asi před třemi tisíci lety, zde zůstávali odříznuti od západní civilizace až do konce 19. století. První mocnost nárokující si Nauru, byli Němci, kteří jej anektovali a prohlásili za svoji kolonii. Během první světové války ostrov obsadila Austrálie, za druhé světové války zase Japonsko. Na jeho správě se až do roku 1968, kdy byla na Nauru vyhlášena samostatná republika, podílela i Británie a Nový Zéland. Dodnes je však členem Commonwealthu.

Související:  Papua-Nová Guinea. Země, kde se stále věří na černou magii a čarodějnictví

Země s vysokou životní úrovní, dokud nedošly fosfáty

Evropané již v roce 1900 objevili místní ložiska fosfátů. Ta se tvořila po dlouhá tisíciletí z ptačího trusu. Zřízen byl důl, který v průběhu minulého stoleté střídavě využívaly koloniální mocnosti podle toho, kdo zrovna ostrov spravoval. S vyhlášením nezávislosti se paradoxně intenzita těžby ještě zvýšila a místní si tak pod sebou začali podřezávat větev. Když byly z dolu v severní části země vytěženy veškeré zásoby, otevřel se důl na jihu. Fosfáty nakupovala primárně Austrálie, která s nimi dále obchodovala. Svého času tak měli Nauřané vůbec nejvyšší životní úroveň na světě a velmi štědré důchody. Jenže jednoho dne zásoby došly a ruku v ruce se špatnými investicemi ostrov zchudl.

Černou kaňkou po těžbě zůstává zcela zničené jádro ostrova, obyvatelný a úrodný je pouze při pobřeží. Turisty ani investory neláká a místní jsou tak odkázáni na zahraniční pomoc, která přichází především z Austrálie. Drancování přírodního bohatství poškodilo místní ekosystém na dlouhá desetiletí, možná i století. Systematické ničení přírody ovlivnilo i mořský život v okolí ostrova. Vodu kontaminovalo bahno s fosfáty a znatelně tak ubylo ryb, které před fosfátovou horečkou znamenaly pro Nauřany společně s ovocem hlavní zdroj potravy.


Špatná strava vede k vysoké obezitě a dalším nemocem

Nauřané 21. století patří mezi nejobéznější lidi na světě a také zřejmě mezi nejvíce nemocné. WHO uvádí, že nadváhou trpí 94 % obyvatel. 40 % populace trápí cukrovka a mnoho z nich má vysoký krevní tlak. Jen málo Nauřanů se dožívá více jak 60 let. Místní kultura, kterou formoval rybolov a farmaření, zanikla. Ostrované se tak málo pohybují a jsou zcela závislí na dodávkách konzerv a mražených potravin. Cesty zpět ale není. Místní svoji budoucnost vidí v hlubinné těžbě na dně oceánu, ale je možné, že jen přešlápnou z bláta do louže.

Galerie:




Přidat na Seznam.cz
Similar Posts

Komentáře (5):

  1. Jsou chudí a tlustí? 🤔

    To známe i z Evropy.

    1. Ano, základní symptom podvýživy je obezita, polotovary, konzervy a absence čerstvých potravin způsobuje že jídlo má sice kcal ale takzvaně prázdné kalorie, jídlo s polotovarů nemá správné složení a tedy se místo spalování vše ukládá a tělo trpí nedostatkem látek, polotovary jsou vlastně jen sůl, barviva, ochocovadla, tuky a cukr, nic víc a to i u nás

  2. Tak je třeba podrobný rozbor toho, co se tam stalo, ne jen takové obecné povídání.
    Mně to připomíná příběh přírodního domorodého kmene, který v rozporu s kecy antiglobalistů a zelených levičáků že přírodní lidi nejsou schopni zničit své prostředí, protože na rozdíl od kapitalistů přírodní zdroje využívají s rozmyslem, využil svého přírodního bohatství k tomu, aby ho bez jakékoliv myšlenky na budoucnost prokonzumoval. Je jasné, že v době drancování kolonizátory nebo za japonské okupace neměli domorodci žádnou možnost, jak využívat své přírodní bohatství.
    Ale to už mnimálně 30, spíš až 60 let neplatí. Už dávno měli možnost se emancipovat, vzít správu svého přírodního bohatství do rukou sami, vzdělávat se a ukládat z těžby prostředky na budoucnost, kdy jim ty fosfáty dojdou. Místo toho se pravděpodobně jen váleli v přepychových bungalovech vybavených klimatizací a ledničkami, konzumovali drahé výběrové potraviny dovážené odjinud a nic nedělali.
    Teď prostě budou muset začít makat. Hubnout, hýbat se, vzdělávat se, pracovat. Dotěžit ty zbytky fosfátů, protože jejich cena stoupla a snadno je prodají, ve vlastní režii a z výtěžku financovat svou budoucnost. Fosfáty budou mí zemi prosycenou i mimo doly, na mnoho desítek let tak budou mít úrodnou půdu, kde budou moct pěstovat výnosné plodiny. V budoucnu potom třeba těžit to fosfátové bláto, co mají v moři kolem ostrova, protože i to půjde časem díky fosfátům výhodně prodat….

  3. projel jsem si googlem jejich restaurace mají tam ceny jako u nás ale mám takový pocit že výdělky budou nižší 🙂 nicméně z těch jídel bych si zvládl vybrat kdo není fífinka tak by si tam užil skvělo dovolenku

  4. Jak typicke… vyrabovat, pak radoby pomoc a jsou v prdeli. Prodaji vse a pak budou jen zavisli na cizich. Zhovadilost

Napsat komentář: Radim Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.